Hrad uvítal, že soud zohlednil potřebu nerušeného výkonu ústavních a protokolárních povinností prezidenta a zajištění bezpečnosti areálu i jeho návštěvníků, uvedla mluvčí Markéta Řeháková. Správní žalobu je podle Hradu třeba vnímat v kontextu situace z roku 2021.

„Soud má za prokázané, že sporný prostor nesplňuje zákonem stanovené znaky veřejného prostoru,“ konstatovala soudkyně Gabriela Bašná. Upozornila, že z důkazů vyplynulo, že chybí především tzv. materiální kritérium, které spočívá v tom, že je daný prostor určen k plnění veřejných účelů či potřeb občanů.

„Nebylo prokázáno, že by tento prostor pro určité, časově relevantní období, předcházející napadenému rozhodnutí a jistě překračující funkční období jednoho prezidenta, sloužil k sociálnímu či jinému veřejně prospěšnému účelu veřejnosti,“ vysvětlila soudkyně.

Soudkyně podotkla, že ze zřizovacích listin Správy Pražského hradu a návštěvních řádů Hradu je zřejmé, že provozovatel kontinuálně projevuje svou vůli užívání prostoru regulovat. Nejstarší listiny přitom podle ní pocházejí už z roku 1997, kdy byl prezidentem Václav Havel. Zákazy Správy Pražského hradu pak slouží mimo jiné k zabránění nekontrolovatelného či živelného užívání slavného prostoru, uzavřela soudkyně.

Razima novinářům po vynesení verdiktu řekl, že je z rozhodnutí smutný. „Je mi líto, že to dopadlo tímhle způsobem. Mám pocit, že to, co se nám nepovedlo po revoluci, je přesvědčit většinu lidí v této zemi, že tohle je náš stát. Pražský hrad je symbolem našeho státu,“ uvedl. Jde podle něj o další odcizení státu od lidu.

Organizace Kverulant.org o neomezené zpřístupnění areálu Hradu usiluje od éry bývalého prezidenta Miloše Zemana. Tehdejšího prezidenta nejprve vyzvala dopisem ke zpřístupnění areálu, na jaře 2021 pak oznámila pražskému magistrátu svolání veřejného shromáždění na náměstí U Svatého Jiří, tedy mezi katedrálou svatého Víta a svatojiřskou bazilikou.

Magistrát po Kverulantovi žádal doložení souhlasu vlastníka, respektive uživatele pozemku, tedy Správy Pražského hradu. Kverulant se na Hrad neobrátil, neúspěšně se odvolal k ministerstvu vnitra a poté podal správní žalobu.

„Ministerstvo vnitra vitá dnešní rozsudek, který potvrdil, že přístup k areálu Pražského hradu musí podléhat z důvodu specifik tohoto místa alespoň základním podmínkám a omezením. Nejde jen o sídlo prezidenta, ale i významnou kulturní památku, tudíž regulace v podobě opatření bránícím živelným vstupům do tohoto prostoru jsou zcela na místě,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Připomněl, že v areálu Hradu bude možné konat shromáždění i nadále, s ohledem na verdikt je ale oprávněným požadavkem vyžadovat pro akce souhlas Správy Pražského hradu.

Podle právního zástupce Kverulantu Pavla Uhla zákon vylučuje shromáždění u jiných objektů, jako je například Poslanecká sněmovna. U Pražského hradu ale obdobné ustanovení v zákoně není. Ministerstvo vnitra ani Správa Pražského hradu s tímto názorem nesouhlasily. Omezení podle nich nejsou účelová, ale odpovídají specifikům místa, které je zapotřebí chránit nejen jako sídlo prezidenta, ale i jako kulturní památku.

Kverulant ve svém úterním vyjádření napsal, že je zklamaný postojem nového prezidenta Petra Pavla. Poukázal mimo jiné na to, že plošné kontroly návštěvníků sice skončily, avšak u každého vstupu zůstali kovoví „ježci“ a také detekční rám pro případné využití. Do Hradu navíc nelze vstoupit přes Bránu gigantů.

Městský soud už ve sporu jednou rozhodl. V dubnu 2021 dal Kverulantovi za pravdu. Vnitro se bránilo kasační stížností. NSS pak věc vrátil k nynějšímu novému projednání kvůli formálnímu pochybení, neoslovení Správy Pražského hradu. Samotnou otázkou, zda Hrad veřejným prostranstvím je, či není, se NSS zatím nezabýval.