Konání těchto věkovitých zvyků se zachovalo dodnes na vesnici i ve městech. Chlapci a muži dovedou uplést z osmi, 16 i více prutů pletence pomlázek. Ty malé jsou zpravidla určeny ke šlehání, zatímco objemné "žíly", "korbáče" a "tatary" nosili - a místy ještě nosí - chlapci s sebou při koledě jako symbol svého stavu.

Od děvčat dostávají na velkou společnou pomlázku trofeje - původně barevné stuhy, dnes i jiné úlovky. "Tento zvyk, doprovázený hoštěním a především připíjením, se stále udržuje v řadě obcí, hlavně na Slovácku," napsala v encyklopedii Lidové zvyky někdejší šéfka Národopisného muzea v Praze Jiřina Langhammerová.

Vajíčka by měla být plná

Barvená vajíčka by měla být vždy plná a malovaná, neboť prázdné výdumky věstí opak života a plodnosti. Kraslice je obecně užívaným názvem pro malované vejce, jelikož nejvýznamnější barvou je červená (původně ze staročeštiny krásný - červený).

Zdobných technik je spousta a malování kraslic je dnes oblíbenou činností. Původně tato ryze velikonoční práce se v řadě případů oddělila od tohoto času. Pořádají se soutěže, semináře i výstavy. Před deseti lety otevřeli v obci Libotenice u Roudnice samostatné muzeum kraslic.

Dárky bývaly větší

V řadě krajů bylo zvykem dávat o Velikonocích objemnější dárky. Například na Doudlebsku bylo ještě kolem roku 1900 zvykem připravovat rozměrnější "koledu" pro vážného nápadníka děvčete v domě. Dostal například třicet malovaných vajec - celou jarní snůšku slepice - a k tomu třeba látku na vestu a speciálně ozdobenou buchtu. "To vše bylo zabaleno do vyšívaného šátku a celek převázán do uzlu dalšího, tentokrát hedvábným šátkem, jaký zde muži nosili u tradičního oblečení uvázaný kolem krku," uvedla Langhammerová.