Kdo z kandidátů do Evropského Parlamentu zvládá nejlépe sociální sítě a kdo nejméně? Na to se pokouší odpovědět studie společnosti Effectix.com, specialista na internetový marketing.

„Ačkoli jsou Internet a sociální sítě v dnešní době nedílnou součástí našich životů, řada kandidátů  do Evropského Parlamentu jim nepřikládá váhu, tím pádem nevnímá komunikaci s voliči touto cestou jako důležitou. Mnozí sice své profily mají založené, ale často se jim nevěnují. Tím pádem vlastně pozbývají i svůj smysl,” říká Miroslav Kaška, konzultant pro sociální média ve společnosti Effectix.com.

Při pohledu na přední pozice kandidátek do Evropského Parlamentu a to,  jak jednotliví kandidáti  využívají  své profily na sociálních sítích, se nemůžete zbavit dojmu, že zde jde i o pomyslný souboj starého a nového světa.

Na základě průzkumu je onou sociální jedničkou mezi kandidáty do Evropského Parlamentu Edvard Kožušník (ODS). Sociálním sítím se dlouhodobě aktivně věnuje. Má nejvíce fanoušků na Facebooku, na Twitteru je nejdéle a jeho tweety sleduje největší počet lidí. Pokud si jeho sociální aktivity podrobně prostudujete, je jasné, že si prvenství po právu zaslouží.

Druhé místo obsadil Jiří Pospíšil (TOP09), kterému se o pozici na pomyslných stupních vítězů ale postarala hlavně velmi aktivní kampaň ODS v rámci předchozích voleb. Třetí místo patří Janu Kellerovi (ČSSD). Podrobnosti k pořadí viz tabulka dále v dokumentu.

Nejvíce kandidátů samozřejmě najdete na Facebooku, v řadě případů dvakrát. Jako by se nedokázali rozhodnout, zda využívat Stránku (“firemní” profil) nebo klasický profil uživatele. Přitom už několik let je využití osobního profilu možné (prostřednictvím sledování) a Stránka se od roku 2013 stává na Facebooku méně a méně použitelná.

Na Twitteru, který je v České republice druhou nejvýznamnější sociální sítí, najdete jen některé z kandidátů. V případě Twitteru daleko více platí, že politici na své profily zapomínají. Typickým příkladem může být Jiří Pospíšil, jehož účet na Twitteru stále uvádí ODS, ačkoliv tentokrát kandiduje za TOP 09.

Profily na LinkedIn a YouTube nejsou již tak časté. Studie také ukázala, že několik kandidátů nejspíš nemá ani vlastní webové stránky (nepodařilo se je nalézt). V naší digitální době je přinejmenším zarážející, že někteří z kandidátů znesnadňují voličům možnost s nimi  kontaktovat elektronickou poštou.