Ministři obrany všech členských zemí EU podle Mogheriniové vyjádřili "plnou podporu operaci Sophia a jejímu pokračování". Mise, která se zrodila v roce 2015 po neštěstí, při němž zahynulo podle odhadů až 800 migrantů, podle šéfky unijní diplomacie přinesla viditelné výsledky. Jedním z nich je podle ní i to, že počet migrantů plujících ze severní Afriky do Evropy od zahájení činnosti mise klesnul o 80 procent.

Ministři vyjádřením podpory operaci Sophia reagovali mimo jiné na hrozby, které zaznívají z Itálie. Řím chce změnit pravidla pro působení mise. V současnosti podle nich všichni zachránění migranti skončí v italských přístavech. Itálie požaduje, aby lodě operace Sophia zachráněné migranty vozili i do jiných zemí. Pokud by se tak nestalo, pohrozil Řím, že pro lodě unijní mise své přístavy uzavře. Aktuální mandát operace Sophia skončí na konci letošního roku.

Mogheriniová na tiskové konferenci po neformálním jednání ministrů obrany zdůraznila, že změnami se ministři nezabývali, neboť jde podle ní o téma spíše pro ministry vnitra. Cílem dnešního jednání bylo zjistit, zda existuje "politická vůle" pro pokračování mise.

Šéfka unijní diplomacie rovněž zdůraznila, že hlavním úkolem operace Sophia je boj proti pašerákům. Ze všech migrantů, kteří byli od roku 2015 zachráněni ve Středozemním moři, jich podle ní na palubě lodí operace Sophia dorazilo do Evropy jen necelých deset procent, tedy zhruba 49 tisíc. 

"Dosud jsme jako Itálie vzali všechny zachráněné migranty sami. To už není nadále možné... Pravidla se musí změnit," řekla po jednání italská ministryně obrany Elisabetta Trentaová. Nad výsledkem neformální schůzky ve Vídni vyjádřila ministryně zklamání.

Ministr vnitra Matteo Salvini v reakci na vídeňské jednání uvedl, že pokud EU Itálii ve snaze změnit pravidla pro vysazování migrantů zachráněných plavidly operace Sophia nevyjde vstříc, "prověříme, jestli nadále chceme vydávat peníze na misi, která je mezinárodní jen na papíře".

Práci operace Sophia v úterý ocenil také český premiér Andrej Babiš, který během své cesty do Itálie navštívil velitelství námořních sil EUNAVFOR MED v Římě.

Českou republiku na jednání ve Vídni zastupoval náměstek ministra obrany Jakub Landovský. "Já jsem potvrdil naši linii. Zdůraznil jsem význam strategické komunikace pro odrazení migrantů a pašeráků od organizace cest do Evropy," řekl Landovský. Také podle něj se zástupci jednotlivých zemí shodli, že existence operace Sophia je zásadní pro důvěryhodnost Evropské unie a musí pokračovat.

Kromě migrace účastníci neformální schůzky podle Landovského mluvili třeba také o plánovaném evropském mírovém fondu nebo o trvalé strukturované spolupráci, označované zkratkou PESCO. Řešili také problematiku západního Balkánu.

"Shodli jsme se na tom, že nesmí dojít k obnovení balkánské migrační trasy tak, jak ji známe z let 2014 a 2015," poznamenal Landovský. Důležité podle něj je velmi citlivě vnímat otázky pašování zbraní nebo radikalizace v zemích na balkánské trase. Zdůraznil, že finálním řešením stability Balkánu je dobrá ekonomická prosperita.

Ať Macron mlčí, vzkázal Salvini 

Salvini se ve čtvrtek také ostře obořil na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona kvůli jeho středečním kritickým výrokům na adresu Itálie ohledně postupu vůči migrantům.

"Od začátku loňského roku bylo na francouzských hranicích s Itálií více než 40 tisíc vrácení (osob), což je na hony daleko od solidarity a přijímání (migrantů)," prohlásil Salvini. "Macron by měl mít dost slušnosti, aby mlčel a nepoučoval Italy," dodal vicepremiér a šéf protiimigrační Ligy, která je členem italské vládní koalice.

Macron ve středu večer při návštěvě Dánska podle listu La Repubblica na otázku týkající se výsledku setkání maďarského premiéra Viktora Orbána a Mattea Salviniho řekl, že oba tito protiimigračně zaměření politici by v něm měli vidět "svého hlavního oponenta v Evropě". "Nedaruji nic nacionalistům a těm, kdo hlásají nenávist," dodal Macron.

Orbán v úterý v Miláně italského ministra vnitra v jeho tvrdém postoji vůči migrantům důrazně podpořil a vyzval ho, aby z něj neustupoval. Podle předsedy maďarské vlády, který v této věci rovněž proslul jako zastánce tvrdé linie, na tom závisí evropská bezpečnost.

Podle statistik italského ministerstva vnitra bylo loni od francouzských hranic vráceno 30 911 lidí, přičemž 10 407 byli cizinci s platným povolením k pobytu v Itálii. Od začátku letošního roku do 28. srpna totéž potkalo dalších 17 476 osob, z nichž 6561 mělo platné povolení k pobytu.

"Jsou mezi nimi ženy a děti. Měla by tohle být ta 'vítající a pomáhající' Evropa, o níž ten 'dobrý muž' Macron a ti (další) 'dobří hoši' hovoří?" prohlásil v této souvislosti ironicky Salvini.

Podle agentury APA italský vicepremiér Macrona rovněž nazval "pokrytcem a tlučhubou". "Řídí se jen ekonomickými zájmy. Itálie už toho udělala, zachránila a zaplatila víc než dost. Nepřijímáme žádné řeči o solidaritě. Itálie už nebude evropským uprchlickým táborem. Sladký život pro pašeráky lidí a pro 'dobré muže' končí," prohlásil Salvini podle rakouské agentury.