Amnestii vyhlásil prezident Václav Klaus u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky. Šlo o první amnestii, kterou Klaus za bezmála deset let ve funkci vyhlásil. 

Prezident prominul nepodmíněné tresty nebo jejich zbytky, pokud nepřevyšovaly jeden rok. Osobám, jež nejpozději letos dosáhnou věku 75 let, prezident prominul až desetileté tresty. 

Za druhé, prezident s určitými výjimkami podmínečně prominul nepodmíněné tresty v délce až dvou let (u osob nejméně sedmdesátiletých dokonce 36 měsíců). 

Výjimkou byly kauzy

Za třetí, prezident prominul podmíněné tresty osobám starším 70 let a rovněž těm odsouzeným, u kterých délka trestu nepřekročila dva roky. Dále odpustil tresty obecně prospěšných prací a domácího vězení. 

Za čtvrté, prezident nařídil, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, pokud od jeho zahájení uplynulo k 1. lednu 2013 více než osm let. Výjimkou byly kauzy, v nichž podle trestního zákoníku hrozí více než desetiletý trest. 

V den vyhlášení amnestie si v tuzemských věznicích odpykávalo tresty 22.638 osob. Podle poslední statistiky Vězeňské služby opustilo věznice na základě amnestie 6401 osob. Nejvíc - 439 - jich odešlo z věznice v Kynšperku nad Ohří. Na opačném konci žebříčku je věznice Mírov se čtyřmi amnestovanými. 

Amnestie se vztahuje také na některé alternativní tresty. U obecně prospěšných prací se podle předběžného odhadu Probační a mediační služby dotkne 12.170 případů. U domácího vězení by se měla týkat asi 340 případů. U podmíněných odsouzení s dohledem probačního úředníka se bude týkat přibližně 8000 případů. 

Podle hrubého odhadu Nejvyššího státního zastupitelství amnestie zastaví trestní stíhání u 100 až 150 kauz, mezi kterými je necelá dvacítka velkých případů na vrchních státních zastupitelstvích. 

Za rozsah amnestie, a zejména za zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání, byl prezident v médiích kritizován. Oponentům vadilo, že kvůli amnestii nebudou dořešeny některé kauzy závažné hospodářské kriminality z 90. let. Rovněž poukazovali na to, že amnestie uzavírá obětem trestných činů možnost domoci se svých nároků. Prezident přesto svůj krok hájí. "Jsem přesvědčen, že šlo o správné rozhodnutí a že se to po nějakém čase, až vychladnou horké hlavy, ukáže," řekl Klaus. Později dodal, že za kritikou vidí útok na svou osobu a snahu oslabit jeho politickou pozici před koncem mandátu. 

Premiérův postup je sporný

Kritika se v souvislosti s amnestií snesla také na premiéra Petra Nečase, jenž ji spolupodepsal. Premiér se hájí tím, že amnestie je výsostným právem prezidenta a předseda vlády svým podpisem pouze potvrzuje, že akt není v rozporu s právním pořádkem. Opozice a někteří právníci ale takové vysvětlení zpochybňují. Jako sporný hodnotí i premiérův postup, kdy s amnestií předem seznámil pouze ministra spravedlnosti, a nikoliv celou vládu. 

Opozice se kvůli amnestii pokusila 17. ledna vyslovit vládě nedůvěru. Pro bylo 92 opozičních poslanců, vládu naopak podpořilo 97 poslanců, zbylých 11 nebylo přítomno. 

Amnestií se bude zabývat Ústavní soud, na který se 14. ledna obrátila skupina 30 senátorů se žádostí o zrušení části amnestie. Ústavní soud 22. ledna obdržel i návrh Městského soudu v Praze, podle něhož je amnestie předem neprojednaná vládou v rozporu s ústavou. 

Do konce minulého týdne řešila policie 177 trestných činů a 128 přestupků, kterých se dopustili amnestovaní vězni. Většinou šlo o majetkové delikty.