"Život jde dál, český občan se opět ohnul, český úředník se ohnul. My máme radost, že vůbec můžeme dál vyrábět. Příště zase můžeme na příkaz Bruselu změnit třeba název marmelády na ovocný rosol," řekl Teplý novinářům. Podle něj za to mohou čeští úředníci a politici, kteří český trh a výrobky neuchránili.

Madeta podle něj neočekává, že by se změnou názvu klesla po pomazánkovém máslu poptávka. "Kauza je dostatečně známá, český zákazník bude hledat dobrý český výrobek. Mrzí mě na tom, že si necháváme diktovat. Všichni regionální výrobci v jiných zemích zavčas zažádali a výjimky na místní produkty jim byly potvrzeny. My si nejsme schopni udělat pořádek u sebe, ani ubránit za státní peníze státní zájmy," uvedl Teplý. Na vině je podle něj zejména někdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS), kterého výrobci na problém včas upozorňovali, a vůbec rychlé střídání politiků v této funkci.

U lucemburského tribunálu Česko v roce 2010 zažalovala Evropská komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel. Podle nich výrazem "máslo" lze označovat jen ty produkty, u nichž mléčný tuk tvoří nejméně 80 procent. Problém je v tom, že české předpisy jsou mnohem tolerantnější, neboť umožňují toto označení používat u výrobků obsahujících nejméně 31 procent mléčného tuku.

Češi se už dříve pokusili pro pomazánkové máslo vyjednat výjimku, kterou však komise zamítla. Praha neuspěla ani se žádostí o to, aby pomazánkové máslo dostalo označení zaručená tradiční specialita. To je udělováno k propagaci tradičních výrobků se specifickým charakterem a chuťovými a technologickými vlastnostmi.

Výjimka, o kterou Česko žádalo, se vztahovala pouze na tuzemský trh, kde je výrobek po více než 30 letech existence dostatečně znám. Navíc se prodává v jiném obalu než klasické máslo, takže nemůže dojít k záměně obou výrobků, argumentovalo Česko v Bruselu. Například Španělsko a Británie podle mlékařů, poukazujících na "dvojí metr" EU, navíc dostaly před lety výjimky pro produkty nesoucí v názvu máslo, které požadované parametry také nesplňují.

Podle průzkumu, jehož výsledky před dvěma lety zveřejnila společnost STEM/MARK, bezmála dvě třetiny obyvatel Česka s přejmenováním výrobku nesouhlasily. Nejčastěji argumentují tím, že označení je tradiční a srozumitelné. Často si také myslí, že by do podobných věcí neměla EU zasahovat a měla by řešit podstatnější věci, než jsou lokální názvy výrobků.