Čapí hnízdo na maďarský způsob. Místo farmy pouliční lampy a v hlavní roli zeť Viktora Orbána

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) se zajímá nejen o rodinný byznys českého premiéra, ale taky toho maďarského. Úřad v Maďarsku prověřoval veřejné zakázky firmy, kterou dříve vlastnil zeť premiéra Viktora Orbána, a zjistil při tom "vážné nesrovnalosti". Českým uším to zní povědomě, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

OLAF vyšetřuje majetkové nesrovnalosti u maďarského premiéra Viktora Orbána

OLAF vyšetřuje majetkové nesrovnalosti u maďarského premiéra Viktora Orbána,zdroj: Profimedia

Podobně jako to, že Maďarsko by mohlo vracet EU peníze, v tomto případě dokonce desítky milionů eur. Už za tři měsíce přitom budou v zemi parlamentní volby a Orbán v nich usiluje o rekordní čtvrtý mandát.

Maďarský příběh o tom, jak se premiér a jeho okruh známých a příbuzných obohacoval z unijních dotací, se trochu podobá tomu českému.

Jen není tak pevně svázaný s jedním konkrétním místem jako Čapí hnízdo, ale rovnou s řadou vesnic a měst. Točí se kolem podnikání Orbánova zetě Istvána Tiborcze, jehož firma Elios modernizovala veřejné osvětlení. Za peníze EU.

OLAF desítky těchto veřejných zakázek prozkoumal, a našel v nich "vážné nesrovnalosti". O významu tohoto pojmu v jeho anglické verzi (irregularities) se vedla na začátku roku debata i v Česku, když média zveřejnila první anglickou verzi zprávy OLAF ke kauze Čapí hnízdo.

Co vlastně pojem "nesrovnalosti" znamená, pokud jde o možné dotační podvody a jejich vyšetřování, popsal HlídacíPes.org ZDE.

Kluci, co spolu chodí

Ale zpět k Maďarsku. OLAF ve zmiňovaných veřejných zakázkách bývalé firmy Orbánova zetě našel i střet zájmů. Zakázky totiž pomáhal na straně obcí připravit další ze spolupracovníků Orbánova zetě, který s ním v tu dobu firmu Elios spoluvlastnil. Existuje tak podezření, že je mohl Eliosu "šít na míru".

OLAF doporučil Maďarsku, aby kauzu vyšetřilo, Evropské komisi pak to, aby po Maďarsku žádala zpět 40 milionů eur, které měly z eurofondů na pochybné projekty jít. Jak se ale ukázalo i v Česku, něco "doporučit" je také maximum, co OLAF v takových případech zmůže.

"Nemyslím, že maďarské orgány budou tu věc vyšetřovat," je skeptický Miklós Hajdu z protikorupčního think-tanku CRCB v Budapešti.

Ten podnikl rozsáhlý výzkum veřejných zakázek v Maďarsku a potvrdil trend, na který v Maďarsku už delší dobu nevládní organizace upozorňují třeba v oblasti justice nebo médií – Viktor Orbán a jeho vládnoucí strana FIDESZ mají zemi doslova pod palcem. A k penězům a vlivu mají přístup hlavně Orbánovi přátelé.

Think-tank CRCB zjistil, že celých pět procent objemu všech veřejných zakázek v Maďarsku za období 2010 – 2016 získali jen čtyři lidé, vesměs podnikatelé spojení s FIDESZem: Lajos Simicska, LörinczMeszáros, István Garancsi a právě Orbánův zeť István Tiborcz. V jediném roce 2013 čtveřice získala dokonce 12 procent celkového objemu zakázek.

"Největší korupční skandál v EU"?

Lörincz Meszáros je starostou vesnice Felcsút, kde Orbán vyrůstal, a je i Orbánovým přítelem z dětství. Do obce přiteklo pod vládou místního rodáka tolik peněz, že to zdaleka neodpovídá její velikosti a významu. Ve Felcsútu vznikl honosný fotbalový stadion a třeba i úzkokolejná železnice pro turisty podpořená též z unijních peněz.

Analytici CRCB mluví o tom, že si Orbán za evropské peníze buduje "režim kumpánů". A že ho v tom poslední klepnutí přes prsty od OLAFU rozhodně nevyruší.

"Maďarská ekonomika roste a lidé prostě nepociťují, že by se eurofondy zneužívaly. Navíc ve zprávách je dnes a denně nějaký nový korupční případ, lidé se ztrácejí v těch sumách i v tom, jak k té korupci vlastně mělo dojít. Tahle apatie je dlouhodobý problém," říká pro HlídacíPes.org Miklós Hajdu a dodává, že úřady zprávu OLAFU o kauze firmy Orbánova zetě nezveřejnily. To je další podobnost s českým Čapím hnízdem.

Skepse protikorupčních analytiků z Budapešti vůči tomu, že se aktuální případ vyšetří, vychází i z jiné nedávné kauzy spojené s eurofondy. Kauzy tak velké, že se o ní psalo i jako o největším korupčním skandálu v EU – výstavbě linky M4 budapešťského metra.

Tunel jako Blanka

V ní se utopilo 1,7 miliardy eur (v přepočtu 46 miliard korun) a projekt doprovázela podezření z korupce. V roce 2016 stavbu prověřil OLAF, našel také "vážné nesrovnalosti" a doporučil, aby Maďarsko vracelo dokonce 283 milionů eur.

Ve srovnání s tím vypadá 40milionová pokuta za poslední kauzu Orbánova zetě (nebo vracení dotace na farmu Čapí hnízdo ve výši 50 milionů korun, tedy ani ne dva miliony eur) jako drobné.

Linku metra dostavěli v roce 2014, Orbán je u moci nepřetržitě od roku 2010, ale se stavbou metra se začalo už za předchozí vlády socialistů. Právě na ně se snaží Orbán hodit zodpovědnost, tvrdí Miklós Hajdu z CRCB.

"Ten případ se vyšetřuje a výsledky by měly být za několik týdnů. FIDESZ z toho může politicky těžit, takže podle nás Orbán vyšetřování podpoří a bude ochoten vrátit i peníze, protože to použije jako propagandu proti opozici. Tuhle domněnku potvrzuje i fakt, že zprávu OLAFu o stavbě metra úřady daly volně k dispozici na webu města Budapešť, zatímco zpráva OLAFu o kauze Orbánova zetě veřejná není."

Pár týdnů před volbami tak ještě Maďarsko možná zažije "šokující korupční odhalení" režírované Orbánovou vládou. A potom nejspíš i jasné vítězství jeho strany FIDESZ v parlamentních volbách.

Tagy: Maďarsko zahraničí fidesz politika Maďarska korupce a úplatkářství Čapí hnízdo OLAF

Zdroje: Hlídací Pes