Čínští komunisté zkoušejí, co si mohou v Česku dovolit. Dělají to od doby, kdy se na Pražském hradě usídlil Miloš Zeman a zahájil devótní krtkovou diplomacii vůči říši středu, během které dostává v Pekingu lekce, jak stabilizovat společnost.

Sotva proto mohlo někoho překvapit, když se čínské ministerstvo zahraničí navezlo do pražské koalice. Číňany nadzvedlo, že triumvirát Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil chce ze smlouvy s Pekingem vyškrtnout článek, jímž Praha vyslovuje souhlas s politikou jednotné Číny, tedy s politikou neuznávající například nezávislost Tchaj-wanu.

Čínská diplomacie se nechala slyšet, že pražská radnice "vážně poškodila cítění čínského lidu" a "podkopala vztahy mezi oběma zeměmi". Její mluvčí oznámil, že členové pražské koalice nejsou v Číně vítáni a vyzval politiky, aby své postoje přehodnotili, "jinak to nakonec poškodí jejich vlastní zájmy". A aby bylo jasné, že to čínští soudruzi myslí vážně, zrušili čínské turné Pražské filharmonie.

Prohlášení jako vystřižené z brežněvovské éry, kdy se tímto způsobem napomínali představitelé západních imperialistických zemí.

Zdeněk Hřib, primátor Prahy. Jeho favorit je luskoun | zdroj: Profimedia

Šéf české diplomacie Tomáš Petříček se roztržku snaží urovnat. Vydal prohlášení, ve kterém píše, že "politika by neměla zasahovat do kultury", upozorňuje, že "česká vláda nemá možnost ovlivňovat kroky demokraticky volené samosprávy", a dodává: "Věřím, že tomu rozumí i čínská strana."

Samo sebou, že rozumí. Proč by ale neukázala českým malíčkům svaly?

Poslední kapka

Partnerskou smlouvu, která se stala jablkem sváru, uzavřelo minulé vedení Prahy v čele s Babišovou Amazonkou Adrianou Krnáčovou. Tehdejší vedení ji hájilo argumentem, že článek o jednotné Číně byl podmínkou pro to, aby pražské zoo byla zapůjčena panda.

Vzácný požírač bambusu však do matičky stověžaté nezavítal, obdobně jako do Česka nedorazila většina slíbených čínských investic.

A tak namísto medvědovitého nemotory z Číny dohodli jurodiví Piráti pro pražskou zoo oživlou šišku z Tchaj-wanu – luskouna.

To však byla spolu se selfíčky pražského primátora Zdeňka Hřiba příslovečná poslední kapka, po které pohár čínské (ne)trpělivosti přetekl. Hřib ho začal plnit už počátkem roku, kdy přijal předsedu exilové vlády Tibetu Lozanga Sanggjäae a před radnicí dal vyvěsit tibetskou vlajku.

Kdepak hříbek. Je to Hřib!

Hřib a spol. mají pravdu, když tvrdí, že článek o jednotné Číně do smlouvy mezi městy nepatří. Tím spíš, když čínská strana se v ní na oplátku nezavazuje, že bude ctít principy české politiky.

Smlouva však byla podepsána na pět let. Za tři roky tedy vyprší, a článek o jednotné Číně tak může v tichosti padnout, aniž by se jím radní zabývali a měli z něj těžkou hlavu.

Exemplární jedinec hřibu smrkového (Boletus edulis). Velikosti Zdeňka Hřiba však nedosahuje | zdroj: Profimedia

Jenže primátor chce ukázat, že není žádný hříbek, ale pořádný Hřib. A tak zabrousil do vysoké politiky a hrdě vytrubuje do Česka i do světa, že pokud Peking nebude chtít sporný článek smlouvy škrtnout, vypoví pražská vláda celou smlouvu.

Pravda, je v tom kus fanfarónství. Avšak i fanfarón Hřib vychází líp ve srovnání s jinými českými politiky.

Třeba poměřováno bývalou 'ministryní průmyslu a mobilních operátorů' Martou Novákovou, která ze setkání zahraničních diplomatů se zástupci českého ministerstva průmyslu na žádost (či spíš příkaz) čínského velvyslance nechala vyprovodit zástupce Tchaj-wanu.

Je patrné, že Číňané občas podléhají vlastní velikosti, pokušení přistupovat k Česku jako k podřízené provincii a podřízeným určovat, koho smějí a koho nesmějí na vlastním území přijímat. Neškodí proto čínské soudruhy upozornit, že máme i tvrdohlavé politiky, kteří v konfliktní situaci nedumají o tom, jakou část těla jim mají nastavit.