Přitom prakticky potvrdil, že jako odvetné opatření v reakci na tyto sankce Minsk posílá nelegální migranty do sousedních zemí - Polska, Litvy, Lotyšska a na Ukrajinu. Mimo jiné ale také dal najevo svou trvající zdrženlivost k míře integrace s Ruskem, nicméně je připraven uznat ruskou anexi Krymu v odvetě za kritický postoj Kyjeva vůči němu.

„Není třeba používat sankční 'sekery a vidle'. Tím spíš, že mohou mít opačný účinek. To také dnes ukazuje reálná situace, to, o čem se mluví - události na bělorusko-polských, bělorusko-ukrajinských, bělorusko-litevských a lotyšských hranicích,“ řekl dnes Lukašenko podle agentury TASS při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku. Akci uspořádal v den výročí sporných prezidentských voleb, které podle běloruských úřadů vyhrál, ale které zpochybňuje opozice a Západ.

Lukašenko odmítl, že by Bělorusko někoho vydíralo nelegální migrací. Současně ale prohlásil, že reaguje na kroky Západu „v rámci svých možností“. „Nelegální migrace. Ne, nikoho nevydíráme. Nikoho neohrožujeme. Prostě jste nás dostali do situace, na kterou jsme nuceni reagovat. A my reagujeme - jak můžeme a jak umíme,“ řekl.

Brusel viní Minsk, že úmyslně využívá blízkovýchodní migranty jako „zbraň“ v odvetě za unijní sankce. Letos v Litvě zadrželi již více než 4000 migrantů, z čehož téměř 2800 bylo z Iráku.

Pokud jde o svazovou integraci Běloruska s Ruskem, Lukašenko prohlásil, že je to možné, ale jen bez ztráty státnosti a svrchovanosti. „Nikdy jsme nebyli proti těsnějšímu spojení, ale vždy nás drželi od sebe dál, i teď nás držíte dál,“ řekl běloruský prezident zjevně na adresu Moskvy. Základem každého mezistátního svazku musí být rovnost, a to i v ekonomických záležitostech, zdůraznil Lukašenko, přičemž si mimo jiné postěžoval na to, že v Bělorusku je pro lidi plyn třikrát dražší než v Rusku.

Běloruská opozice vyjádřila obavy, že Lukašenko připojí zemi k Rusku ve snaze udržet si podporu ruského prezidenta Vladimira Putina proti masovým protestům po srpnových prezidentských volbách. Demonstrace propukly, když úřady vyhlásily vítězem Lukašenka, ale opozice hlasování označila za zfalšované. Výsledek voleb neuznala ani Evropská unie, ani USA.

Na otázku, kdy Bělorusko uzná Krym jako součást Ruska, Lukašenko nejprve zdrženlivě odpověděl, že se tak stane, až „Krym uzná poslední oligarcha v Rusku a začne tam dodávat jídlo“. Nicméně následně dal jasně najevo, že tak učiní, přestože v roce 1994 byl jedním ze signatářů budapešťského memoranda, jež zajišťovalo Ukrajině mimo jiné svrchovanost v rámci jejích tehdejších hranic, tedy včetně Krymu, výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní. „Ukrajina, vidíte, co dělá? Mám volné ruce. A uznám Krym a všechno ostatní,“ řekl Lukašenko s poukazem na kritické hlasy, které na jeho adresu znějí z Kyjeva.

České ministerstvo zahraničí dnes při příležitosti roku od prezidentských voleb v Bělorusku vyzvalo tamní vládu, aby propustila všechny politické vězně, ukončila represe a navázala dialog s občany. Úřad to dnes uvedl v prohlášení na svém webu. Připomněl, že výsledky voleb, ve kterých oficiálně vyhrál dosavadní prezident Alexandr Lukašenko a které podle opozice doprovázely podvody, Česko ani Evropská unie neuznaly.