Budoucí rozmístění ruských taktických jaderných zbraní - tedy těch, které mají relativně krátký dolet a v porovnání s těmi strategickými menší rozsah - oznámil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin. Lukašenko dnes také vyjádřil obavy z jaderné války způsobené Západem a zopakoval pozici Minsku, že rozmístěním ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území nechce provokovat, ale pouze tím sleduje ochranu své země. V případě nutnosti by však prý mohl spolu s Putinem rozhodnout o umístění strategických jaderných zbraní.

„Nesnažím se nikoho zastrašovat nebo vydírat. Chci ochránit Bělorusko a zajistit běloruskému lidu mír,“ řekl Lukašenko v několikahodinovém projevu. Polovinu z něj věnoval Ukrajině, poznamenal list Ukrajinska pravda. Výzvami k příměří mezi Moskvou a Kyjevem běloruský vůdce své poselství zahájil.

„Musíme přestat teď, než se (konflikt) začne stupňovat. Beru na sebe riziko a navrhuji klid zbraní,“ řekl Lukašenko. „Je možné - a nezbytné - bez předchozích podmínek zasednout k jednacímu stolu a urovnat všechny záležitosti ohledně území, obnovy, bezpečnosti a tak dále,“ uvedl vůdce, který stojí v čele Běloruska od roku 1994.

Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale jednotky z Moskvy z jeho území vedly útok na sever Ukrajiny včetně ofenzivy na Kyjev.

„Spojené státy a jejich satelity rozpoutaly (na Ukrajině) totální válku,“ řekl dnes Lukašenko a dodal, že na obzoru kvůli tomu čeká jaderný konflikt. Západ obvinil, že buduje své síly v Polsku na hranicích Běloruska a plánuje jeho „napadení a zničení“. Tři z pěti sousedů Běloruska - Polsko, Lotyšsko a Litva - jsou členem NATO.

„Chápete a víte, že je zde jenom jedno řešení: vyjednávání! Vyjednávání bez předchozích podmínek,“ řekl Lukašenko. Konfliktu, který na Ukrajině před více než rokem rozpoutalo Rusko, podle něj hrozí vyhrocení. Zatímco v Rusku „jede zbrojní průmysl na plné obrátky“, Ukrajinu „zaplavily zbraně ze Západu“, uvedl běloruský vůdce.

Rusko a Ukrajina zahájily jednání o míru loni na jaře, krátce po začátku ruské invaze. Hovory však po několika kolech uvázly na mrtvém bodě a od té doby nebyly obnoveny. Obě strany si kladou řadu podmínek pro jejich opětovné zahájení a daly najevo, že za současné situace jednání není možné. Zatímco Moskva požaduje, aby Kyjev ustoupil jejím požadavkům včetně postoupení části ukrajinského území Rusku, Ukrajina chce plné stažení ruských sil. To platí i pro Krymský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak dnes stanovisko Kyjeva zopakoval. „Ještě jednou po bodech. Jakékoliv příměří bude znamenat právo Ruské federace zůstat na okupovaných územích. To je naprosto nepřípustné,“ napsal na twitteru. „Ukrajina má právo přesouvat vojáky a zařízení na svém území, jak uzná za potřebné. Divní ‘mírotvůrci’ vypadají směšně,“ dodal.

Once again by points. Any ceasefire will mean RF’s right to stay in the occupied territories. This is totally inadmissible... has the right to move troops and equipment on its territory as it deems necessary. Weird "peacekeepers" look ridiculous.

— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) March 31, 2023

Kreml dnes prohlásil, že Lukašenkovu výzvu k příměří zaznamenal a bude s ním o tom jednat příští týden ve čtvrtek, konkrétně na úrovni Putin-Lukašenko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale zároveň uvedl, že vyjednáváním nyní nelze dosáhnout cílů „speciální vojenské operace“. Tak Moskva oficiálně označuje svou invazi na Ukrajinu. 

Ukrajina vyhraje a ruské zlo padne, řekl v Buči Zelenskyj

Ukrajina porazí ruské zlo, řekl dnes v severoukrajinské Buči ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve městě si společně s delegacemi ze Slovenska, Chorvatska, Slovinska a Moldavska připomíná rok od jeho osvobození od ruské okupační armády.

„Určitě vyhrajeme, ruské zlo padne, přímo tady na Ukrajině, a už se nezvedne,“ řekl Zelenskyj. Již dříve uvedl, že Kyjev „potrestá všechny viníky“ hrůz spáchaných v Buči.

Do města nedaleko ukrajinské metropole se dnes vypravili slovenský premiér Eduard Heger a jeho ministr obrany Jaroslav Naď, premiéři Slovinska a Chorvatska Robert Golob a Andrej Plenković a moldavská prezidentka Maia Sanduová. Společně se Zelenským se v Buči zúčastní summitu věnovanému ruské zodpovědnosti za zločiny spáchané na Ukrajině od začátku invaze. Podrobnosti o setkání ani jedna ze stran nezveřejnily.

Ruské síly zahájily útok na Buču loni 27. února, jen několik dní po vpádu na Ukrajinu, v rámci ofenzivy na Kyjev. Ukrajinským silám se podařilo Buču osvobodit přesně před rokem s tím, jak se ruští vojáci po neúspěšné ofenzivě na metropoli ze severu stahovali.

Krátce po osvobození se začaly objevovat snímky, videa a svědectví obyvatel Buče o hrůzných činech spáchaných ruskou armádou. Moskva veškerá obvinění popírá a fotografie, videa či satelitní snímky dokazující ruské zločiny označila za podvrhy a provokace.

Zelenskyj dnes také Buče oficiálně udělil titul Město-hrdina Ukrajiny, kterým se pyšní například Charkov, Mariupol, Cherson nebo nedaleký Hostomel. Ukrajinský prezident ocenění pro Buču, nedalekou Irpiň, jihoukrajinský Mykolajiv a Ochtyrku v Sumské oblasti schválil 24. března, z jeho rukou jej dnes převzal starosta Anatolij Fedoruk.

„Když jsme Buču osvobodili, viděli jsme, že ďábel není někde daleko - je na zemi. Světu se odhalila strašná pravda o tom, co se na dočasně okupovaných územích odehrálo,“ napsal v dalším příspěvku Zelenskyj.