Až příště vyrazíte do lesa, vezměte si s sebou dost peněz. Ideálně 30 tisíc korun. Tolik činí pokuta, kterou vám mohou udělit myslivci. Stačí k tomu, abyste vstoupili do lesa, ve kterém byl vyhlášen zákaz vstupu. Pokud vás chytnou strážci v kamizole opakovaně, pokuta může dosáhnout i dvojnásobné částky.

Podle ministerstva zemědělství jsou totiž lidé, kteří se volně pohybují v lese, zbytečnou překážkou pro hospodařící myslivce, kteří mají už dnes možnost vyžádat si u obecních úřadů uzavření lesa po dobu honů.

Připravovaná novela zákona o myslivosti ale ruší dosavadní tříměsíční omezení, takže les pak může být nepřístupný klidně po celý rok. Aby lidé brali zákaz vážně, ministerstvo zvýšilo aktuální desetitisícovou pokutu rovnou na trojnásobek.

"Za první republiky jsme ale v lesích měli daleko víc zvířat a přitom se tam kvůli práci pohybovaly tisíce lidí. Dnes si tady hrajeme na safari," kritizuje novelu předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík. Jestli není les zrovna zakázanou zónou, zjistí lidé z úřední desky obce s rozšířenou působností.

Ministr zemědělství Marian Jurečka novelu obhajuje a kritiku považuje za hysterickou. "Zákaz nebo omezení vstupu není žádný naschvál, kterým by chtěli úředníci šikanovat návštěvníky lesů a krajiny obecně. Tato omezení se používají jen ve velmi výjimečných případech a musí být odůvodněná," tvrdí. Jenže novela celý proces zjednodušuje. O zákazu rozhodne pouze úředník s mysliveckou zkouškou.

Milionový byznys

Novela zvýhodňuje myslivce i na úkor majitelů pozemků. Majitelům luk hrozí za pokosení, o kterém nespravili svého myslivce, až dvousettisícová pokuta. Novela také nařizuje zemědělcům, aby zmenšily plochy polí s plodinami, ve kterých se může ukrýt myslivci lovená zvěř.

Všechny změny z ministerského pera vznikly jako reakce na přemnoženou zvěř v Česku. Ministerstvo chce pomoci mysliveckým spolkům, aby nemusely platit za škody, které zvěř způsobí. I když dosud proplatily jen tři procenta žádaných náhrad.

Rozšíření pravomocí utvrzuje pozici českých myslivců jako vládců české krajiny. Honitby pokrývají téměř 90 procent Česka. Nejde pouze o lesy, ale i louky, pole a další nezastavěnou krajinu.

Moc vkládá do rukou českých myslivců zákonem definovaná velikost honitby, která musí mít minimální rozlohu 500 hektarů. Menší pozemky potom spadají k určité honitbě, takže jejich majitelé nemohou "svévolně" hospodařit na vlastním majetku. O zvěř na jejich pozemku se stará myslivecký spolek z příslušné honitby.

Být správcem honitby znamená výnosný byznys. Největším správcem u nás jsou Lesy ČR, které z nich mají roční zisk 200 milionů korun, byť na nich částečně také tratí. Velká část jejích pozemků totiž nemá dostatečnou výměru a jsou spravovány cizím mysliveckým spolkem.

Ministerskou novelu ale paradoxně kritizují i sami myslivci. Považují ji za zbytečnou a navrhují některé úpravy řešit pouze cestou vyhlášek.