'Libra padá, Moskva slaví' a další české reakce na brexit

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 24. 6. 2016 14:30) - Aktuality autor: red

Chce to změny v Evropské unii, shodují se někteří čeští politici v prvních reakcích na rozhodnutí Británie odejít z EU. Prezident Miloš Zeman označil výsledek za zklamání. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka je britská volba sice demokratická, ale špatná. Předseda Topky Miroslav Kalousek zase předpokládá, že největší radost z brexitu mají Rusové. 

České reakce na brexit jsou zatím celkem zdrženlivé

České reakce na brexit jsou zatím celkem zdrženlivé,zdroj: Profimedia.cz

EU by podle Sobotky měla na výsledky referenda reagovat tím, že zdůrazní výhody plynoucí z evropské integrace. "Musíme tomu čelit tím, že poukážeme na to, že společně jsme silnější," řekl premiér během návštěvy v Rakousku. 

Výsledek britského referenda není koncem světa, natožpak unie, uvedl na Facebooku premiér Bohuslav Sobotka. Rozhodnutí je však závažné a nezvratné. Evropská unie se podle předsedy vlády musí rychle změnit a minimalizovat negativní důsledky pro občany EU i České republiky.

"Británie se jen vydala jinou cestou, než je evropská integrace. Je to rozhodnutí závažné a nezvratné. Britové budou mít menší vliv na to, co se v Evropě děje, a jejich země bude celkově slabší a méně důležitá," uvedl Sobotka. Očekává, že Británie bude muset zápasit o udržení Skotska.

Prezident Zeman si myslí, že odchod Britů povede, podobně jako každé jiné zúžení evropského trhu, ke zhoršení ekonomických podmínek. Dotkne se i ČR jako země, která exportuje z více než 80 procent do EU, dodal. K výsledku plebiscitu podle Zemana přispěly obavy z migrace, Britové totiž už mají zkušenosti se statisíci migrantů na svém území.

Vicepremiér Babiš považuje rozhodnutí Britů za facku, na kterou bude muset unie razantně reagovat a viditelně se reformovat. "Jinak hrozí, že přijdou další," uvedl na twitteru. I přes odchod významného euroskeptického hlasu z EU, který Británie představovala, totiž podle Babiše problémy kritizované Spojeným královstvím nezmizely.

Výsledek hlasování britských občanů je podle Babiše třeba respektovat. "Zároveň se také neukvapovat. Uvidíme, jaké smlouvy si Británie vyjedná," uvedl Babiš.

Podle státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy bude odchod pro Británii těžkým ekonomickým šokem. Předseda sněmovny Jan Hamáček zase upozorňuje, že jde o nejzávažnější zásah do evropské integrace po druhé světové válce. 

Změnu potřebuje EU podle europoslance Jana Zahradila a prioritou je jednat o reformě unie podle europoslance Pavla Teličky. Podle Teličky lze některé otázky řešit beze změn unijních smluv, další problémy ale úpravy dokumentů vyžadují.

"Myslím si, že čelíme několika výzvám, kde občané čekají řešení palčivých otázek, a ty si myslím, že nebude možné řešit bez toho, že by se otevřely zakládající smluvní dokumenty," řekl v ČT. Jmenoval vnitřní a vnější bezpečnost včetně migrační krize nebo evropskou obranu. Telička očekává, že k brexitu se Evropský parlament sejde v úterý.

Podle Zahradila by se česká vláda, která dosud byla v rámci EU pasivním účastníkem, měla stát aktivním hráčem. Česká republika by měla ošetřit své zájmy, třeba zajistit si výjimku z přijetí eura a v oblasti azylové a migrační politiky, dodal.

EU potřebuje reformu také podle předsedy Hnutí Starostové a nezávislí Petra Gazdíka. "Brexit je pro nás silné ponaučení. EU se musí reformovat, abychom bezpečnostním hrozbám v budoucnu čelili bok po boku, a ne každý sám," uvedl na twitteru.

Bělobrádek označil volbu Britů za demokratickou, ale špatnou. "Demokracie má ten půvab, že se v ní můžete svobodně rozhodnout zvolit i špatně," uvedl na Twitteru. Naznačil, že Británie teď může čelit snahám o odtržení Skotska a Severního Irska. 

Libra padá, Moskva slaví, uvedl na sociálních sítích Kalousek. Nejen finanční a hospodářské náklady brexitu podle něj budou velké. "Nejdůležitější je uchovat dětem společnou Evropu a naše důstojné a bezpečné místo v ní," řekl Kalousek. Prvořadým zájmem nyní bude ujasnit si společnou českou pozici, jakou roli chceme v EU hrát, dodal.

Ministr obrany Martin Stropnický se obává, že na volbě Britů opustit Evropskou unii vydělají euroskeptici a populisté v celé Evropě. Stropnický řekl, že výsledek se dá označit za šok. Při dalším jednání musí převážit racionalita, nesmí se projevit snaha Britům odchod "osladit", uvedl ministr.

Podle Stropnického se projevilo, že referendum má jako nástroj řadu úskalí. "Jsou tam jen dvě možnosti, ano a ne, červená a zelená. Ale v životě je spousta dalších nuancí," uvedl. Právě chybějící možnost "ano, ale" považuje za důvod těsných výsledků referenda. Bez zastírání jsem pro Británii v unii, řekl.

Bývalý prezident Václav Klaus věří, že rozhodnutí Britů změní myšlení milionů lidí v Evropě. "Kolébka demokracie, kolébka kapitalismu, Velká Británie, která už dvakrát zachránila Evropu v posledních 200 letech, jednou od Napoleona, podruhé od Hitlera, tak teď potřetí začíná zachraňovat Evropu od jistého monstra, za které já považuji bruselskou elitu," říká. 

Bývalý prezident očekává nulový dopad britského odchodu na českou ekonomiku. "Nula, nula, nula .... na 59. desetinném místě nula, nestane se vůbec nic," míní. Situaci přirovnal k rozpadu Československa, kdy se podle něj druhý den také nestalo vůbec nic, i když se zrušila měna. Označil to za neudálost.

Co se stane s českým exportem do Británie?

Británie je čtvrtou nejdůležitější exportní destinací pro tuzemské vývozce a roste také obrat vzájemného obchodu. Britové jsou také na předních místech mezi investory. Podle analytiků a ekonomů by však odchod Británie z EU neměl české obchodníky výrazněji poškodit.

Loni tuzemské firmy do Británie vyvezly zboží za 207 miliard korun, což bylo meziročně o 12 procent víc. Objem vývozu je tak podobný jako do Francie (200 miliard Kč) či Polska (228 miliard Kč). Dovoz z Británie loni činil 73 miliard korun a saldo obchodní bilance ve prospěch ČR tak bylo 133 miliard korun.

Mezi hlavní položky českého exportu do Británie patří auta, autodíly, stroje pro zpracování dat, monitory, elektrické přístroje či hračky. Škoda Auto například loni dodala zákazníkům v Británii 74 900 vozů a stala se také v Británii nejspolehlivější automobilovou značkou. Z Británie Česko dováží hlavně auta, léky, části strojů či stroje pro tisk.

Výpadek zahraničního obchodu s Británií ale není po brexitu podle Svazu průmyslu a dopravy pravděpodobný s ohledem na to, že Británie má export silně orientovaný na EU a nemůže si dovolit o tyto vazby přijít.

Podle svazu však lze očekávat určité zvýšení administrativních nákladů. Podobně se vyjádřila i Hospodářská komora. "Británie dovozy z Evropy potřebuje a v případě brexitu by jim nebránila. V Británii byl v uplynulých dekádách utlumen zpracovatelský průmysl a Británie je na dovozu zboží závislá.

Oslabení libry, investice, české HDP

Na druhou stranu by brexit podle ekonomů vedl k oslabení libry, což by podle ekonomů obchodníky poškodilo. Podle poradce prezidenta Hospodářské komory Petra Zahradníka by Británie ale mohla zavést nějaká ochranářská opatření na své dovozy.

Podle Zahradníka by problémy způsobilo také obnovení a znovuzavedení překážek, kterým si podnikatelské subjekty v mezičase odvykly - hraniční kontroly, celní zátěž, další sada překážek související s existencí hranic a příslušností v různých blocích.

Británie je na předních místech mezi investory. Výše přímých investic britských firem v Česku ke konci roku 2014 činila 72 miliard Kč. Spojené království tak na žebříčku největších investorů zaujímala 11. místo. V Česku nyní působí zhruba 300 britských firem.

Mezi významné patří Vodafone, Tesco, HSBC, Marks & Spencer, Mott MacDonald, AMEC, BAE Systems, Rolls-Royce (engineering), John Crane, Smith Medical, GSK či Ricardo. Britské firmy v ČR zaměstnávají zhruba 65 000 lidí. Naopak, českých firem působí podle údajů České národní banky (ČNB) na britském trhu zhruba sto. Kromě Škody se jedná o Budvar UK, Lasvit, Linet či Energetický a průmyslový holding.

Rozhodnutí Britů o vystoupení z EU může podle analytiků společně s oslabením liry zatřást finančními trhy. České akcie by zřejmě reagovaly poklesem. Největší problém by nastal v případě, že by brexit vyvolal vážnou politickou krizi EU.

Koruna by podle analytiků v takovém případě oslabovala více než euro. K riziku plynoucím ze silného obchodního provázání s eurozónou a politicky nestabilní EU by se přidalo riziko stále ještě poměrně mladé tržní ekonomiky, za kterou je ČR částí investorské veřejnosti považována. Investoři by se v takovém případě stahovali do nejprověřenějších útočišť mimo EU typu dolaru, švýcarského franku nebo jenu. České akcie by dostaly přímý zásah a ocitly by se ve volném pádu.

Co se týče českého HDP se odhady ztrát kvůli brexitu pohybují v řádu desetin procenta HDP. Podle poradenské společnosti Deloitte vystoupení Británie z EU může českou ekonomiku v dlouhodobém horizontu připravit o 3,7 až 10,4 miliardy korun ročně, tedy o 0,08 až 0,23 procenta HDP. O desetinách procenta hovořil i šéfporadce českého premiéra Vladimír Špidla. České republice také hrozí ztráta

Británie je také čistým přispěvatelem do rozpočtu EU. Výpadek těchto pěti miliard eur (135 miliard Kč) se může projevit snížením objemu peněz ve fondech EU. Analytici Komerční banky dříve uvedli, že by brexit mohl v případě nejhoršího možného scénáře připravit Česko o 38 miliard korun z evropských fondů.

Tagy: Česko Velká Británie zahraničí domácí Evropská unie evropská politika Brexit

Zdroje: ČTK