Podle sdružení budou mít pacienti pocit, že za vyšší částku mají být ošetřeni přednostně, a budou přetěžovat systém na úkor objednaných pacientů. Pokud se ale ke specialistovi objednají, budou mít vzhledem k dlouhým objednacím lhůtám čas dojít si k praktikovi a systém nic neušetří. 

"Mnohem jednodušší by bylo zavést absolutní gate-keeping, kdy strážcem vstupu do systému zdravotní péče je praktický lékař, který posílá pacienta ke specialistům. V budoucnosti to podporujeme, ale teď na to není síť praktických lékařů připravena," uvádějí lékaři. 

Efektivnější "nizozemská" forma spoluúčasti

Podle nich by mnohem efektivnější byla varianta spoluúčasti, která se osvědčila v Nizozemsku. Tamní zdravotní systém byl vyhlášen třetí rok po sobě za nejlepší na světě. Spoluúčast by ani po této změně nemusela podle sdružení překročit ročně 2500 u dětí a seniorů a 5000 korun u ostatních. 

"Princip je v tom, že pacient by v každém roce zaplatil z ceny péče prvních 2500 nebo 5000 korun a zbytek by hradila zdravotní pojišťovna," upřesnili představu lékaři. Nyní se do limitu počítá třicet korun u lékaře v lékárně a doplatky na některé léky. Pohotovost za devadesát korun a den v nemocnici za šedesát korun se do limitu nepočítají. Za prevenci se neplatí. 

Zrušení poplatků v ambulancích

Podle sdružení by se preventivní prohlídky neměly počítat do limitu ani po změně, kterou navrhuje. Výběr poplatků v ambulancích by se mohl podle sdružení zrušit a pojišťovny by si spoluúčast vyřešily se svými klienty po skončení roku, případně po čtvrtletí. 

"Systému by to velmi pomohlo. Celková suma spoluúčasti by se zvýšila, aniž by pro kohokoli byla finančně nedostupná. Pacienty by konečně začala zajímat cena péče," jsou přesvědčeni lékaři.