Mírumilovná květinová generace za sebou zanechala jedinečný a neopakovatelný vykřičník: Woodstock! Napsala ho právě před padesáti lety.

Hudební festival pořádaný pod heslem 'tři dny míru a hudby' se stal symbolem éry hippies, mladých lidí, kteří zavrhli konzervativní hodnoty, vyznávali volnou lásku, mír a harmonii a nehonili se za penězi a kariérou, ale užívali si život v komunách.

Třídenní open-air podnik (Woodstock Music & Art Fair) svolala čtveřice amatérských promotérů jako akci zaměřenou proti válce ve Vietnamu. Jeho dějištěm byla louka farmáře Maxe Yasgura poblíž městečka Bethel ve státě New York. (Festival se původně měl uskutečnit v zapadákově jménem Woodstock, ale po protestech tamních obyvatel bylo nutno hledat nové místo.)

Organizátoři předpokládali, že na rozlehlou louku dorazí nejvýš šedesát tisíc lidí. Jenže už v předprodeji museli několikrát dotisknout lístky, prodalo se jich na 180 000. A v den, kdy festival začínal, 15. srpna 1969, se sem vydalo víc než 700 000 lidí.

Silnice v okruhu dvaceti až třiceti kilometrů od festivalové louky auta zcela ucpala. Někteří lidé uposlechli výzev policie a vrátili se domů. Ne však tehdy osmnáctiletá Helen Marderová z newyorského Bronxu, která s přáteli vyrazila na akci v broukovi pomalovaném kopretinami.

"Lidé nechávali auta na silnici – ne na okraji, ale prostě na silnici, a šli dál… Zdráhala jsme se auto opustit, věděla jsem, že se to nemá, ale všichni to dělali, a tak jsem zabouchla dveře a jako oni pokračovala pěšky… Všichni jsme tušili, že se tam bude dít něco, co se do té doby nikdy nestalo," vzpomínala nedávno Helen v rozhovoru pro agenturu AP.

Make love, not war

Na místo dorazilo kolem půl milionu návštěvníků. Pořadatelé příval lidí nezvládali. Vzdali proto kontrolu a prodej vstupenek a vyhlásili volný vstup na festival.

Také proto čtveřice promotérů přes gigantickou návštěvnost utrpěla finanční ztrátu. Jeden z nich, John Roberts, v rozhovoru pro agenturu Reuters přiznal: "Trvalo nám celých jedenáct let, než jsme vyrovnali finance, ale nelitujeme toho. To byl po všech stránkách fenomenální úspěch."

zdroj: YouTube

Policisté na Woodstocku nechali věcem volný průběh. Odvraceli oči od distributorů drog. Dělali, že nevidí souložící páry.

Proti žádnému násilí zasahovat nemuseli. Proč taky, když se na místě sešli vyznavači zásady 'Make love, not war'?

Místní farmáři však byli zděšeni. Žádali, aby akci rozehnala Národní garda. Volali do Washingtonu, aby vláda vyslala na místo armádu.

Armáda skutečně dorazila. Dovezla však návštěvníkům festivalu potraviny a hygienické potřeby. A její vrtulníky nakonec přivážely vystupující umělce, kteří se nemohli včas dostat na místo ucpanými silnicemi.

Na pódiu se vystřídali Grateful Dead, Janis Joplinová, The Who, Carlos Santana, Joe Cocker, Ten Years After, Crosby, Stills, Nash & Young, The Band, Blood, Sweat & Tears, Jimi Hendrix a další.

Atmosféra byla elektrizující. Jinak by ostatně publikum nemohlo vydržet v tlačenici a s minimem potravin tři dny na udusané louce, kterou průtrž mračen proměnila v bahnité pole.

Lidé poslouchali hudbu, kouřili hašiš, marihuanu, brali LSD, milovali se.

Zlaté šedesátky, kdy ještě nikdo neznal AIDS!

Odpočívej v pokoji

Woodstock měl pět pokračování. Skutečný Woodstock však zemřel už před půlstoletím.

Jeho další díly byly jen slabé odvary famózní akce v devětašedesátém. V roce 1999 poznamenala festival Woodstock 30 na letecké základně Griffiss u města Rome vlna násilí. Dav ničil aparaturu, vyraboval stánky s občerstvením a suvenýry a během koncertu Red Hot Chili Peppers založil několik požárů. Publikum tak vlastně popřelo původní ideu akce – hlásat mír a toleranci.

Je snad namístě litovat, že pokus o Woodstock 50 letos ztroskotal? Copak je pro něj příhodná atmosféra?

Koncem šedesátých let byla jiná, idealističtější doba. Dokládají to i vzpomínky, které magazín Rolling Stone zveřejňuje k padesátému výročí legendární akce (tady). Je to zajímavé čtení. Na závěr proto připojují úryvek z výpovědi jednoho z návštěvníků:

"Vím, byli jsme divocí, náš pohled na svět byl idealistický a zjednodušený… Když to všechno zvážím, stejně si však myslím, že jsme dosáhli něčeho ohromného. Spolu s půl milionem dalších lidí jsme strávili tři dny v míru a hudbě."

(Tečkou za výročím Woodstocku budiž americká hymna v podání Jimiho Hendrixe. Famózní kytarista ji interpretoval jako hněvivý protest proto establishmentu a vietnamské válce.)

zdroj: YouTube