Kurz myslí tažení proti islámu vážně. Rakousko zavře sedm mešit, vyhání imámy
8. 6. 2018 – 13:37 | Zpravodajství | von

Svá slova o tom, že politický islám nemá v Rakousku svoje místo, chce kancléř Sebastian Kurz potvrdit i činy. Země zavře sedm mešit a vykáže islámské duchovní, kteří jsou financováni ze zahraničí. Oznámil to dnes novinářům. Turecko se proti tomu ohradilo s tím, že to považuje za náboženskou diskriminaci a rasismus. Právě proturecké duchovní současné aktivity postihnou nejvíce.
"Paralelní společnosti, politický islám a radikalizační tendence nemají v naší zemi místo," uvedl na tiskové konferenci kancléř Kurz. Zdůraznil zároveň, že Rakousko je "zemí rozmanitosti" a svobodu náboženství považuje za velký výdobytek.
Podle ministra vnitra Herberta Kickla úřady nyní prověřují čtyři desítky muslimských duchovních, u kterých panuje podezření, že porušili zákon z roku 2015, jenž zakazuje islámských spolkům přijímat finance ze zahraničí. Jedná se především o imámy tureckého spolku ATIB, který je přímo navázaný na turecký úřad pro náboženské otázky Diyanet. Ve dvou případech je podle Kickla už jasné, že budou imámové z Rakouska vypovězeni. Celkem rakouské úřady svou pozornost zaměřily na 60 z celkových 260 imámů v Rakousku.
"Jsme teprve na začátku," prohlásil vicekancléř a předseda FPÖ Heinz-Christian Strache. Ze sedmi mešit, které budou v Rakousku uzavřeny, jsou podle něj čtyři ve Vídni, dvě v Horních Rakousech a jedna v Korutanech. Zavřít bude muset mimo jiné mešita ve Vídni, která je spojována s tureckým spolkem Šedí vlci považovaným za krajně pravicový.
Ideologie rakouské vlády
Turecký spolek ATIB, který zastřešuje desítky muslimských spolků v Rakousku, se stal nedávno terčem kritiky kvůli fotografiím z akce v jedné z vídeňských mešit, na které se děti převlékly do uniforem a inscenovaly bitvu z osmanských dějin.
Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana rozhodnutí rakouské vlády dnes na twitteru kritizoval. Krok Kurzova kabinet podle Ibrahima Kalina "zrcadlí islamofobní, rasistickou a diskriminační vlnu v této zemi". "Ideologicky nabité praktiky rakouské vlády" podle mluvčího porušují základní právní principy a menšinová práva a jsou snahou "vytřískat z útoku na muslimské obce politický kapitál". "Snahy normalizovat islamofobii a rasismus musí být každopádně odmítnuty," dodal Kalin.
Více než půl milionu "rakouských" muslimů
Zákon z roku 2015 přinesl rakouským muslimům nová práva i povinnosti. Zavedl například vysokoškolské teologické studium islámu, muslimové díky němu mají právo na duchovní péči v armádě, ve věznicích nebo v nemocnicích.
Islámské náboženské spolky však také mají povinnost zbavit funkcí své hodnostáře, pokud jsou odsouzeni k alespoň ročnímu vězení. Svou funkci nesmí vykonávat ani v případě, že "trvale ohrožují veřejnou bezpečnost, pořádek, zdraví a morálku či práva a svobody druhých".
Podle odhadů rakouského ministerstva vnitra žije v Rakousku, které má zhruba 8,7 milionu obyvatel, přibližně 700 tisíc muslimů. Převážná většina má kořeny v Turecku. V zemi je více než 400 muslimských modliteben a mešit.