Chtěla se stát královnou, nikoliv jen jednou z mnoha milenek sexem posedlého anglického krále Jindřicha VIII. jako její starší sestra Marie. Když Anna Boleynová (asi 1501 až 1536) po šesti letech nakonec přestala dvořícímu se králi vzdorovat, hodil do jejich vztahu vidle papež Klement VII. Ten přežil vyplenění Říma vojsky císaře Karla V., který byl zároveň španělským králem. Oba nakonec uzavřeli mír, který papež nechtěl ohrozit tím, že by povolil anulaci Jindřichova manželství se španělskou princeznou Kateřinou Aragonskou.

Od Kateřiny se král mužského potomka nedočkal

Kateřina se za Jindřicha provdala v roce 1509 a byla v zemi velmi oblíbená. Nedala mu ale mužského dědice a vzhledem k jejím četným potratům a poměrně vysokému věku už naděje na dalšího potomka byla minimální.

Anna Boleynová byla o mnoho let mladší než Kateřina. A ačkoliv zřejmě nesplňovala dobový ideál krásy, Jindřich byl okouzlen její živou povahou, pohotovým vtipem a sexappealem, který jej podle dobových pramenů doslova přiváděl k šílenství. Půl století po její smrti se nicméně objevily i texty, které ji naopak vykreslily jako ženu s nehezkou pletí, křivými zuby a šesti prsty.

Jindřich začal brzy toužit po sňatku s Annou, od níž si sliboval dědice, kterého mu jeho tehdejší žena nedokázala dát. Po tajné svatbě z listopadu 1532 se Jindřich a Anna oficiálně vzali v lednu 1533. V květnu pak nově jmenovaný canterburský arcibiskup Thomas Cranmer prohlásil manželství Jindřicha a Kateřiny za neplatné a v červnu byla Anna korunována anglickou královnou. Papež následně Jindřicha exkomunikoval, král na oplátku prosadil odluku od katolické církve a stal se nejvyšší hlavou anglikánské církve.

V září se královskému páru narodila holčička. Jindřich z toho nijak zvlášť nadšený nebyl, byť dívenka později jako Alžběta I. vešla do dějin jako jedna z nejvýznamnějších anglických panovnic.

Anna v Kateřininých stopách

Nová královna Anna však následovala osud své předchůdkyně: Třikrát potratila a Jindřich se začal poohlížet po jiné manželce. Do oka mu v březnu 1536 padla Annina dvorní dáma Jane Seymourová. Aby se s ní mohl oženit, musel si král najít důvod, jak manželství s Annou ukončit. Rozvod nepřicházel v úvahu, a tak ji obvinil z velezrady, cizoložství, incestu a čarodějnictví.

V dubnu se začalo vyšetřovat a 2. května 1536 byl vynesen rozsudek smrti nad Annou a čtyřmi jejími přáteli a údajnými milenci – včetně jejího bratra. Čtrnáctého května bylo manželství Jindřicha a Anny prohlášeno za neplatné a 17. května byli odsouzení muži popraveni.

V té době se v Anglii popravovalo sekerami a pro stětí bylo někdy potřeba několik pokusů. Jindřich dopřál Anně poslední projev milosrdenství a počkal v jejím případě s popravou dva dny, než ze Saint-Omer u Calais dorazil mistr kat Jean Rombaud, který popravoval mečem a dokázal bezpečně oddělit hlavu od trupu hned první ranou.

Devatenáctého května 1536 byla Anna odvedena na popraviště. „Mám malý krk,“ řekla katovi., než dopadl jeho meč. Až do své smrti si stála za tím, že Jindřichovi nebyla nevěrná.

Jedenáct dní po její popravě se král oženil s Jane Seymourovou. Ta mu sice dala vytouženého syna (Jindřichova nástupce Eduarda VI.), krátce po porodu ale zemřela. V letech 1540 a 1543 se pak Jindřich oženil ještě třikrát: S Annou Klevskou (svazek anulován po několika měsících kvůli její nedostatečné přitažlivosti), Kateřinou Howardovou (popravena pro cizoložství) a Kateřinou Parrovou, která jej přežila o něco přes půldruhého roku. Jindřich VIII. Tudor zemřel 28. ledna 1547.