Dnes je úterý 16. prosince 2025., Svátek má Albína
Počasí dnes -1°C Zataženo

Konec obav z katastrofy? Sovětská sonda Kosmos-482 konečně dopadla na Zem. Kam ale?

11. 5. 2025 – 11:16 | Zpravodajství | Alex Vávra

Konec obav z katastrofy? Sovětská sonda Kosmos-482 konečně dopadla na Zem. Kam ale?
zdroj: Profimedia.cz

Po více než půl století na oběžné dráze se sovětská sonda Kosmos-482 zřítila do Indického oceánu. Měla přistát na Venuši, ale osud ji poslal na jinou cestu – a ta právě skončila.

Vesmírná loď ze sovětské éry, která obíhala Zemi více než půl století, se v sobotu zřítila do Indického oceánu. Podle ruské státní vesmírné agentury Roskosmos šlo o sondu Kosmos-482, která byla vypuštěna v roce 1972. Po více než padesáti letech na oběžné dráze tak její dlouhá cesta vesmírem definitivně skončila. Dopad do oceánu byl zaznamenán v sobotu přibližně v 10:24 středoevropského letního času (SELČ).

Sonda vstoupila do atmosféry zhruba 610 kilometrů západně od Středních Andamanských ostrovů v Andamanském moři a následně dopadla do Indického oceánu někde západně od indonéské Jakarty. Její sestup monitoroval Automatizovaný výstražný systém pro nebezpečné situace v blízkém okolí Země, který slouží k detekci a sledování potenciálně rizikových objektů v blízkosti naší planety. Krátce před zmizením z radarů ji naposledy zachytila Evropská kosmická agentura nad územím Německa, zhruba kolem 8:00 ráno SELČ.

Kosmos-482 byl původně součástí ambiciózního sovětského programu Venera, jehož cílem bylo prozkoumat Venuši. Na jaře roku 1972 ho vypustil Sovětský institut pro výzkum vesmíru s úkolem dopravit vědecké přístroje až na povrch této záhadné planety. Plánovaná mise však kvůli poruše na urychlovacím bloku rakety skončila nezdarem – sonda nedosáhla únikové rychlosti, zůstala zachycena gravitací Země a byla navedena na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, ze které se postupně, během následujících desetiletí, přibližovala zpět k Zemi.

Kosmos-482 tak zůstal ve vesmíru jako tichý svědek jedné z mnoha vesmírných ambicí studené války. Byl součástí širšího sovětského úsilí proniknout k Venuši, planetě, která vědce fascinuje svými podobnostmi se Zemí – obě tělesa mají téměř shodnou velikost, hmotnost a podobné složení. Přesto se z Venuše stal extrémně horký a nehostinný svět s hustou atmosférou a povrchem skrytým pod neprostupnými vrstvami mraků z kyseliny sírové.

Vědecký zájem o Venuši v posledních letech znovu ožívá. V roce 2023 vědci NASA oznámili objev aktivní vulkanické činnosti na jejím povrchu, když analyzovali snímky pořízené v 90. letech sondou Magellan. Změny v krajině zachycené na fotografiích ukazují na čerstvou sopečnou aktivitu.

Ve stejném roce tým z Jet Propulsion Laboratory při NASA identifikoval nové geologické vzorce, které přinášejí další poznatky o tom, jak Venuše uvolňuje vnitřní teplo – klíčový faktor pro pochopení jejího vývoje. Pád Kosmosu-482 tak symbolicky uzavírá jednu kapitolu lidského zkoumání vesmíru, která začala v dobách soupeření velmocí, ale zanechala dědictví, na něž dnešní věda navazuje. Ačkoliv se sonda nikdy nedostala ke svému cíli, připomíná odhodlání a sny, s nimiž lidé hleděli ke hvězdám – sny, které i po více než padesáti letech stále žijí.

Zdroje:
upi.com, Guardian
Rád hledám příběhy nejen v realitě, ale i mezi stránkami knih, v hudbě nebo na filmovém plátně. Ve volných chvílích se nejčastěji ztrácím ve světě literatury. Občas si dopřeju i herní zážitek, nejraději sahám po simulátorech.

Předchozí článek

Dvořákův rodný dům i nelahozeveský zámek rozezní koncerty mladých hudebníků

Následující článek

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Nejnovější články