Bez dalších peněz by Aténám hrozil neřízený bankrot. Ten by měl nepředvídatelné dopady nejen na samotné Řecko a jeho obyvatele, ale dolehl by tvrdě i na evropskou ekonomiku lavírující na hraně recese. Nizozemsko chce, aby Řecko bylo pod trvalým dohledem takzvané trojky, tedy zástupců Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky.

"Jsem pro trvalou trojku v Aténách," řekl při příjezdu nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager. Jde o to kontrolovat, zda Řekové postupují s reformami, které partnerům výměnou za další půjčky přislíbili, tak jak mají. Podle nizozemského zástupce nestačí, aby se tyto inspekce konaly jen jednou za tři měsíce jako doposud.

Významný pokrok

Diplomaté i ministři čekají dlouhé a nesnadné debaty, i když převládá optimismus, že nakonec balík schválen bude. "Jedná se o technických problémech, zkoumají se konkrétní parametry. Náladu těchto jednání ovlivňují preference či priority institucionálních partnerů nebo členských zemí," připustil Venizelos v prohlášení rozeslaném novinářům. "Avšak věřím, že o všech těchto věcech bude nakonec rozhodnuto," dodal.

I podle šéfa Euroskupiny Jeana-Claudea Junckera Řecko při plnění požadavků partnerů učinilo významný pokrok. "Musíme dnes rozhodnout, není čas ztrácet čas," podotkl Juncker při příjezdu na jednání. I on připustil, že některé otázky jsou stále otevřeny. Konkrétně v tomto směru zmínil třeba to, jak moc může přispět k seškrtání dluhů soukromý sektor.

"Budeme muset hovořit o celkovém objemu druhého balíku. Nemůžeme překročit 130 miliard eur," zdůraznil Juncker. Současně poznamenal, že nikdo nemám zájem, aby Řecko z eurozóny odešlo.

Dosažení mety bude složité

"Řekové udělali v zásadě vše, co bylo třeba," poznamenal slovenský ministr Ivan Mikloš, který dnes čeká dlouhou a těžkou debatu. Klíčové je prý i to, aby sliby Řekové také v budoucnu realizovali.

Už loni v říjnu se dohodlo, že by druhý záchranný balík měl činit 130 miliard eur, tedy zhruba 3,3 bilionu korun. Podmínkou k jeho spuštění kromě reforem, které teprve před nedávnem schválil řecký parlament, byla i dohoda mezi Aténami a soukromými věřiteli na dobrovolném seškrtání řeckých dluhů. Podle ní by privátní investoři měli seškrtat zhruba 70 procent z hodnoty dluhopisů, což odpovídá přibližně 100 miliardám eur.

Cílem je dostat do roku 2020 řecký dluh na 120 procent HDP. Nyní se ale debaty točí hodně kolem udržitelnosti řeckého dluhu. Ukazuje se totiž, že dosažení této mety bude hodně složité. Podle analýzy Mezinárodního měnového fondu by měl dluh Řecka v roce 2020 činit 129 procent HDP.

Nikdo neví...

Nyní se tak jedná o tom, jak tuto mezeru překlenout, aby mohlo být hranice 120 procent dosaženo. Možností je vícero. Jde třeba o snížení úrokových sazeb, navýšení prostředků v záchranném balíku nebo zapojení Evropské centrální banky a národních centrálních bank do dohody o seškrtání řeckého dluhu.

"Každá země má problém s některými z těchto opatření," řekl Mikloš. Slovensku se například nelíbí možnost zapojení národních centrálních bank. U něj by výnosy z ECB z řeckých dluhopisů šly do národních centrálních bank eurozóny, z nich pak do státních rozpočtů a z nich na záchranu Řecka. "Náš problém je, že nám to neumožňuje legislativa," podotkl slovenský ministr. Zda nebude v budoucnu třeba nějaký další záchranný balík pro Řecko, Mikloš řekl, že to nyní nikdo neví.