Dvě pětiny dotázaných označily puč za "tragickou událost se zhoubnými důsledky pro zemi a lid", více než třetina za "epizodu v boji o moc ve vedení státu" a jen necelá desetina za "vítězství demokratické revoluce, která skoncovala s komunistickým režimem". Zbytek si s otázkou nevěděl rady.

Podle více než poloviny Rusů neměla pravdu ani jedna strana sporu, tedy ani tehdejší ruský prezident Boris Jelcin a demokraté, ani pučisté, kteří se pokoušeli spasit komunismus vyhlášením výjimečného stavu a internací sovětského vůdce Michaila Gorbačova. Za Jelcina a demokracii se postavilo 13 procent dotázaných, za pučisty 14 procent.

Bezmála polovička účastníků ankety, 47 procent, je přesvědčena, že od těch dob kráčí země nesprávným směrem. Opačný názor má čtvrtina Rusů. Stejný počet se ještě nerozhodl.

"Žádný státní převrat se nekonal. Zničili sebe i zemi," komentoval výročí nynější vůdce ruských komunistů Gennadij Zjuganov a opět navrhl postavit Gorbačova před tribunál, aby se zodpovídal za to, že jako sovětský prezident se před 23 lety "na všechno vykašlal a zmizel".

Před 23 lety se hrstka konzervativních komunistů pokusila zastavit Gorbačovovy reformy a zabránit rozpadu sovětského impéria. Časně ráno 19. srpna 1991 oznámil sovětský rozhlas a televize, že moci v zemi se ujímá Státní výbor pro výjimečný stav. Členové samozvaného výboru uvedli jako jeden z důvodů neschopnost Gorbačova vládnout kvůli zdravotnímu stavu.

Gorbačov byl tehdy zcela zdráv na dovolené na Krymu. Akce osmičlenného pučistického výboru, který vedl viceprezident Gennadij Janajev, se zcela minula účinkem. Nejenže skončila po třech dnech fiaskem, ale ještě ve stejném roce vedla k zákazu sovětské komunistické strany a nepřímo způsobila rozpad SSSR.