Kolik stojí smrt v Česku? Pozůstalí šetří a pohřebnictví krachují

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Pohřebnictví v Česku je hodně zvláštní byznys. I když čtyři stovky pohřebních služeb dosáhnou dohromady ročního obratu 1,6 miliardy korun, firmy se z velkých zisků netěší. Pozůstalým zase připadají pohřby předražené a vymýšlejí různé finty, jak na smrti blízkých ušetřit.

Čechům připadají pohřby drahé a snaží se na nich ušetřit (Ilustrační snímek)

Čechům připadají pohřby drahé a snaží se na nich ušetřit (Ilustrační snímek) , zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Pohřeb v Česku není levná záležitost. Průměrná cena tradičního rituálu se pohybuje mezi 20 až 25 tisíci. Konečná částka je výsledkem součtu různých položek, takže se klidně může vyšplhat i přes sto tisíc korun.

Záleží na výběru rakve, náhrobku, urny, květin, věnců, řečníka a v neposlední řadě i na způsobu pohřbení. V tom posledním má většina Čechů jasno - čtyři pětiny všech pohřbů u nás končí kremací. Nikdo jiný v Evropě nemá pohřeb žehem v takové oblibě.

Velká převaha zpopelňování místo klasického ukládání do země ale neznamená, že by Češi neměli žádnou úctu k mrtvým. Důvodem jsou především peníze, kremace je totiž bezkonkurenčně nejlevnější.

Tradiční pohřeb zahrnuje pronájem hrobu, který spolu s hřbitovními službami stojí kolem pěti tisíc korun na deset let. K tomu je nutné připočítat i výkopy, které prodražuje zimní sezóna, a v neposlední řadě i náhrobky, jejichž cena začíná na deseti tiscích.

Nejvíce se ale snaha ušetřit promítla do čím dál oblíbenějších pohřbů bez obřadu. Například v Praze se bez nich uskuteční víc než polovina pohřbů. Takzvaný ekonomický pohřeb, který zahrnuje jen zpopelnění, vychází kolem deseti tisíc korun.

  • Pohřeb se smutečním rozloučením s následnou kremací: 20 000 až 40 000 Kč
  • Církevní pohřeb v kostele s následnou kremací:  15 000 až 30 000 Kč
  • Pohřeb se smutečním rozloučením s uložením do hrobu nebo hrobky:  25 000 až 50 000 Kč
  • Pohřeb bez smutečního rozloučení s následnou kremací: 12 000 až 20 000 Kč
  • Rozptyl ostatků: 2 000 až 3 000 Kč

zdroj: Asociace pohřebních služeb v ČR

Dědic pohřbívat nemusí

Posedlost Čechů co nejnižší cenou propukla před osmi roky, když stát zrušil pohřebné ve výši pět tisíc. A navíc ceny pohřbů každým rokem rostou ruku v ruce s tím, jak stoupají ceny energií, materiálů a dokonce i květin. 

Ve snaze ušetřit si Češi kromě ekonomických pohřbů oblíbili také takzvaný sociální pohřeb. V případě, že se k mrtvému do 98 hodin nikdo nepřihlásí, pohřeb zajistí místní obec a stát uhradí zpopelnění. V posledních letech proto počet sociálních pohřbů raketově stoupl. Zatímco před deseti lety dosahovaly výdaje státu na sociální pohřby pouhých 800 tisíc korun, dnes přesahují už desetimilionovou cifru.

Dědicové z toho přitom nemusí automaticky vyváznout úplně zadarmo. I když se k pozůstalému do jeho pohřbení nepřihlásili, když je obec vypátrá, budou jí muset za pohřeb zaplatit. I tak je to ale vyjde o polovinu levněji, protože kremaci platí stát a obec jen zbývající náklady. 

Jenže i když Čechům připadají pohřební služby předražené, v porovnání se zahraničím jsou ještě docela levné. V zahraničí stojí pohřeb 1,5 až dvojnásobek průměrné měsíční mzdy, u nás zhruba odpovídá jednoměsíční výplatě.

Problémem je, že české domácnosti nemají k dispozici takové částky na jednorázové výdaje. Nečekaný výdaj představuje v Česku problém pro 36 procent lidí, jak nedávno ukázaly statistiky ČSÚ.

Pohřby přitom budou čím dál dražší. Ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož kompetencí spadá pohřebnictví, chce zrušit nejlevnější typ papírových rakví. Protože jsou schránky v ceně tří stovek příliš malé, musejí zřízenci pohřebních ústavů mrtvým lámat kosti, aby se do rakví vlezli. Dřevěné rakve ale budou znamenat další zdražování.

Obřad podle poslední vůle

Pohřební služby, které v současné době zaměstnávají kolem čtyř tisíc zaměstnanců, mají kvůli šetřivým zákazníkům problémy s přežitím. Řada z nich je podle českého sdružení pohřebnictví zadlužená, některé už dokonce zbankrotovaly. 

Na jejich situaci se podepisuje i tvrdý konkurenční boj. Podnikatelům v pohřebnictví příliš nepomáhá ani specifická podstata jejich oboru, kdy jen těžko mohou čekat navýšení poptávky po svých službách.

Pohřební společnosti nebudou mít na růžích ustláno ani v budoucnu, protože již zmiňovaná novela navýší výdaje. Pohřební služby budou muset zřídit speciální místnost pro pozůstalé, být součástí povinného registru pohřebních vozidel a v neposlední řadě čelit i novým finančním postihům a tvrdým trestům za špatné zacházení s lidskými ostatky.

Přísné tresty jsou reakcí ministerstva na nedávnou kauzu z pohřebního ústavu v Horažďovicích na Klatovsku, kde zaměstnanci nechali ležet volně na chodbách více než dvě desítky těl, protože v chladících boxech nebylo dost místa.

Pokud chce člověk mít jistotu, že bude pohřben důstojně, nezbývá mu než si na pohřeb našetřit, nebo využít nového občanského zákoníku, který umožňuje zanést do dědické smlouvy podmínky ohledně vlastního pohřbu. V případě jejich nesplnění ztratí pozůstalí právo na dědictví. Otázkou ovšem je, zda bude dostatečně vysoké, aby pokrylo alespoň pohřeb...

Tagy: pohřeb Česko domácí pohřební služba ministerstvo pro místní rozvoj

Zdroje: Vlastní,pohrebiste.cz