Někteří kritici návrhu vyčítají, že na finanční kompenzace nyní stát nemá, opoziční ČSSD například navrhla, aby poslanci z návrhu vypustili peněžitou náhradu.

Klause trápí spíš princip celé věci. "Já si nemyslím, že otázka církevního vyrovnání je, jestli si to teď můžeme dovolit. To mě trápí méně. Já si od nepaměti kladu otázku, nakolik je to koncepčně správně zvolený princip. V tomto smyslu řadu otazníků tam vidím," řekl dnes Klaus na dotaz účastníka Žofínského fóra. Dodal, že koncepčnost dává do spojitosti i s rozsahem navracení. V souvislosti s normou hovořil také o osudu návrhu zákona, naznačil, že bude záležet i na tom, zda padne, či vydrží současná koaliční vláda.

Návrh na zamítnutí předlohy

Návrh na navrácení majetku řeší podle vlády problém majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech komunistickým režimem po roce 1948. Cílem je též ukončit placení církví ze státního rozpočtu. Několik občanských sdružení a iniciativ v čele s aktivistkou Lenkou Procházkovou míní, že církev nemá na vracení majetku nárok, protože ho nevlastnila. Upozorňují také, že církev již některý majetek pro svoji činnost dostala.

Opozice v parlamentu zase zpochybňuje kromě finanční částky i objem majetku, podle ní je vládní návrh příliš velkorysý. Obává se také možného prolomení takzvaných Benešových dekretů. Komunisté avizovali, že stejně jako v prvním sněmovním čtení podají návrh na zamítnutí předlohy.

Církev by měla dostat zpět především polnosti a lesy, obce a města upozorňují, že tento dosud blokovaný majetek brání v jejich rozkvětu.