Klaus to řekl novinářům na Modravě, poté co se na šumavské kopce podíval z rozhledny Poledník. 

"Musí nastat radikální změna. (...) V každém případě je naprosto nezbytné, aby člověk zasáhl. Sen o tom, že si to příroda vyřeší možná za sto, pět set let, na to my v žádném případě nemůžeme čekat," uvedl. 

Do národního parku se Klaus prý chystal už dříve, aby podpořil jeho ředitele Jana Stráského a také ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS). 

Boj s kůrovcem pomocí zákona

Do Prášil a na Modravu se prezident vydal při své třídenní cestě Plzeňským krajem. Právě na Poledníku mu krajský radní pro životní prostředí Petr Smutný (ČSSD) předal návrh zákona o národním parku, který minulý týden schválili krajští zastupitelé. Zákon, pokud by ho schválili poslanci a senátoři a podepsal prezident, by měl být nástrojem boje proti kůrovci. 

Návrh mimo jiné počítá s tím, že se do sedmi velkých a několika menších celků scelí první zóny, nyní roztříštěné do 135 lokalit. V prvních zónách bude platit režim podle zákona o ochraně přírody, tedy primárně bezzásahový.

Pokud by sami ochránci přírody navrhli zásahy i v těchto územích, zákon to umožní, vysvětlil radní. Naopak v druhých a třetích zónách má v boji proti škůdcům platit režim podle lesního zákona - tedy kácení napadeného dřeva. Jakákoliv hospodářská těžba v ostatních zónách ale podle Smutného nepřichází v úvahu. 

Klaus už ale v pondělí řekl, že není velkým příznivcem toho, aby vznikl speciální zákon pouze o Národním parku Šumava. Dává přednost spíš obecným zákonům, které by se v principu týkaly všech podobných parků a ochranných zón.