Vždy se říkalo, že prezident Václav Havel rozdává polibky smrti. Kterou politickou stranu podpořil, ta obvykle ve volbách propadla. Nebo se rovnou rozpadla.

To se týkalo například takzvané Čtyřkoalice, politického sdružení lidovců, Unie svobody, ODA a Demokratické unie, které na české politické scéně fungovalo mezi lety 1998 a 2002. Čtyřkoalice jeden čas vedla průzkumy stranických preferencí, nakonec se ale hnutí kvůli finančním skandálům ODA rozklížilo ještě před parlamentními volbami v roce 2002.

Převzal nyní spolu s prezidentským postem roli rozdavače polibků smrti od Havla jeho nástupce Václav Klaus?

Polibky smrti. Hrají roli?

Odborníci, které redakce serveru ParlamentniListy.cz oslovila, se neshodují. Politolog Josef Mlejnek si myslí, že „polibek smrti“ je nesmysl. „Strany, které Václav Havel nebo Václav Klaus podpořili, neuspěly z úplně jiných důvodů. Ať už to bylo nepochopení nálady voličů nebo chyby v kampani,“ říká Mlejnek.

Oproti tomu politolog Jan Kubáček s teorií smrtelných polibků souhlasí. „Češi nemají rádi, když se autorita, která by měla být nadstranická, zapojí do řadové politiky,“ řekl serveru ParlamentniListy.cz Kubáček. "Potom to uškodí tomu slabšímu. Tedy nikoli té autoritě, ale straně. Obvykle šlo totiž o malé strany, které Havel a Klaus podporovali," doplnil Kubáček.

Klaus: Od ODS k malým stranám

Jaká tedy byla historie Klausovy podpory politickým stranám? Už od roku 2002, kdy Klaus přestal být předsedou ODS, dával současný prezident najevo, že nové vedení strany, kterou pomáhal zakládat, mu není po chuti. O Mirku Topolánkovi slavně napsal, že je „falešný a prázdný“.

Ještě před parlamentními volbami v roce 2006 Klaus říkal, že bude volit ODS. Ale o dva roky později, po krajských volbách v roce 2008, ve kterých Topolánkova ODS ostře propadla, už své straně nefandil. „Tyto volby… byly referendem o Mirku Topolánkovi a voliči se jasně vyslovili. Oni řekli, že chtějí změnu politiky, chtějí změnit styl politiky, chtějí ubrat arogance politiky,“ řekl tehdy v televizi Prima.

A jen o několik měsíců později, v prosinci 2008, ODS opustil. Do své bývalé strany a jejího předsedy se při té příležitosti znovu obul. „Tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl,“ řekl na sněmu ODS ve Vysočanech. Novou ODS označil za stranu politického středu.

Fandím euroskeptikům

Už tehdy dával Klaus najevo, že by podpořil vznik nového, pravicového euroskeptického uskupení. „Je naprosto nezbytné, aby byla nějaká strana, která se realisticky dívá na procesy, které se odehrávají v dnešní Evropě,“ říkal tehdy Klaus.

Takové strany se v Česku nakonec objevily dvě. Nejprve se mluvilo o tom, že Klaus podpoří hnutí Libertas irského odpůrce Lisabonské smlouvy Declana Ganleyho. Jenže potom si Petr Mach, blízký spolupracovník Václava Klause z think-tanku CEP, založil stranu pod vlastním jménem, nazvanou Strana svobodných občanů.Prezident poslal zdravici jejímu ustavujícímu sjezdu – a do nové strany vstoupil jeho mladší syn Jan Klaus.

Se jménem Libertas nakonec v Česku kandidoval bývalý šéf televize Nova a europslanec Vladimír Železný. A co se stalo? Obě euroskeptické strany ve volbách do Evropského parlamentu pohořely. Machova SSO získala 1,26 procenta hlasů, Železného Libertas dokonce pouze 0,94 procenta.

Machovi svobodní mají dnes tak nízkou podporu, že je průzkumy stranických preferencí neregistrují.

Zařízne Klaus ODS?

„Strana svobodných občanů neuspěla ne proto, že by jí podpořil Klaus,“ říká politolog Mlejnek. „Oni úplně nepochopili voličskou strukturu v Česku. Pravicoví voliči tady jsou proevropští, Evropské unie se mnohem více bojí voliči komunistů nebo ČSSD,“ dodává.

„Když už mluvíte o polibcích smrti, tak takový polibek může dát Klaus ODS. Začalo se spekulovat o jeho návratu do strany, ale Klaus by se vrátil jenom do ODS bez Mirka Topolánka. Proto by teď Klausovi příznivci ve straně mohli začít pracovat spíše na volební porážce, aby ji mohli svést na Topolánka a po volbách se ho zbavit,“ říká Mlejnek.

Související: Klaus by se mohl vrátit do ODS. Topolánek by ale musel padnout

S tímto názorem souhlasí i Kubáček: „Spekulace o návratu Klause ODS neprospívají. Vyvolává to ve straně zbytečné pnutí, soustředí se příliš na sebe. To voličům vadí, ti chtějí od politických stran nabídku, ne vnitřní spory,“ říká politolog.

Jeho kolega Mlejnek dodává: „Kdyby se Klaus skutečně vrátil, byla by to ODS mnohem nižší podporou. Topolánek stranu rozkročil, zbavil ji protievropského étosu. Pod Klausem by sice byla ideologicky sevřenější, ale Klausovi příznivci takto můžou svoji stranu prakticky zaříznout,“ říká Mlejnek.

www.parlamentnilisty.cz