Je potomkem šlechtické rodiny, která žila v českých zemích asi 800 let. V době komunistické vlády v Československu žil v zahraničí, narodil se před jedenapadesáti lety konkrétně v Curychu, pak žil v švýcarské Ženevě. Po maturitě na jedné ze soukromých internátních škol na březích Ženevského jezera vystudoval švýcarskou HSG, pak působil ve vyšších funkcích ve větších bankách. Po pádu komunismu přijel do Československa a v roce 1990 přijal československé občanství. Řeč je o potomkovi známého šlechtického rodu, který vlastnil hrad Střekov v Ústí nad Labem, zámek v Roudnici a v Mělníku. A právě na zámku Mělníku a na Praze 5 žije střídavě.

Jiří Jan Lobkowicz v restitucích dostal majetek, který byl jeho rodině zabrán po nástupu komunistické vlády, mimo jiné i zmíněný zámek v Mělníku. Pracoval také v různých poradenských funkcích, byl například poradcem ministrů federální vlády, dále členem dozorčích rad několika společností.

Za svoji největší chybu považuje Jiří Lobkowicz, že vstoupil do politiky. Byl členem ODS, velkým přítelem Václava Klause, ale rozhořčení přišlo v době takzvaného Sarajevského atentátu, když se ODS rozštěpila kvůli netransparentnímu financování. V té době se Jiří Lobkowicz přihlásil k reformnímu proudu Jana Rumla a stal se místopředsedou Unie Svobody. Zvolen do parlamentu ale tento šlechtic hlásící se k liberálním myšlenkám nebyl. „V Čechách jsou liberálové a šlechtici na odstřel,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Jiří Lobkowicz, bratranec Karla Schwanzenberga, o němž říká: „Na rozdíl ode mne je to konzervativec. Spolu ale sdílíme myšlenky evropských federalistů. Chceme společnou Evropu, v tom se také lišíme od Václava Klause,“ kterému Jiří Lobkowiz nemůže přijít na jméno.