Kauza nejmenování profesorů: Zeman stáhl kasační stížnost, pozice však prý nevyklízí
Prezident Miloš Zeman vzal zpět kasační stížnost proti rozsudku, podle kterého má znovu rozhodnout o profesuře fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta. Původně je odmítl jmenovat. Důsledkem stažení stížnosti je to, že verdiktem Městského soudu v Praze už se nebude zabývat vyšší instance, tedy Nejvyšší správní soud (NSS), který ve čtvrtek řízení zastavil. Zeman ve čtvrtek v závěru své cesty v Ústeckém kraji uvedl, že sám nic nepodával a odkázal na své právní oddělení.
Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti.
Pražský městský soud na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy koncem letošního dubna vrátil záležitost prezidentovi k dalšímu řízení. Upozornil na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky. Nepřípustně by tím zasáhl do autonomie vysokých škol.
Prezident se obrátil na NSS a požádal, aby přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek, který sama o sobě nemá. Soud mu ale nevyhověl s vysvětlením, že v návrhu postrádal dostatečně konkrétní tvrzení o případné hrozící újmě. K rozhodnutí o samotné stížnosti se NSS už nedostal, prezidentovi právníci ji po nepřiznání odkladného účinku stáhli.
"Poněvadž projev vůle, jímž došlo k zpětvzetí podání, nevzbuzuje pochybnosti, NSS usnesením řízení (...) zastavil," stojí ve stručném usnesení.
Zemanův advokát Marek Nespala dříve uvedl, že prezident se proti rozsudku Městského soudu v Praze bude bránit, protože jde o zásadní právní otázku ohledně postavení hlavy státu a její suverenity. Zároveň zdůraznil, že nejde o nic osobního.
ČTĚTE TAKÉ:
Zeman dnes odkázal právě na Nespalu. "Já jsem sám žádnou stížnost zpět nepodával, tohle řeší jednak naše právní oddělení, jednak náš právník Nespala. S důvěrou se obraťte na něj," konstatoval. Připomněl své výhrady k Ošťádalovi i Fajtovi. "Je otázka, aby soud posoudil, zda tyto argumenty jsou, nebo nejsou relevantní," uvedl prezident.
"Rozhodování o kasační stížnosti by nemělo smysl, protože by probíhala dvě řízení zároveň," vysvětlil právník Nespala. Zeman podle něj o věci rozhodne v řízení obdobném správnímu.
Právník vyvrátil interpretaci, že Zeman stažením kasační stížnosti vyklízí pozice.
"Naopak. Prezident do toho teď půjde čelem, věc se bude posuzovat meritorně, tedy co do jejího základu. Samozřejmě veškeré argumenty zůstávají. Setrváváme na právním postavení hlavy státu jakožto ústavního orgánu a jeho aktů jakožto aktů ústavních," řekl.
Nespala zároveň upozornil, že Hrad v tuto chvíli "s napětím čeká" na dodání doplňujících podkladů. Marně je podle něho v únoru 2016 žádal už od tehdejší ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD).
"Ihned po rozhodnutí Městského soudu v Praze jsme znovu požádali pana ministra Roberta Plagu (ANO) a poté, co bylo rozhodnuto o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tak jsme to urgovali," popsal právník, který už dříve uvedl, že jde o zásadní právní otázku ohledně postavení hlavy státu a její suverenity.
V případě Fajta poukázal Zeman na jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala kritizoval kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství.
Prezident v následném správním sporu argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Soud však tento výklad ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.