Zákon by měl především definovat, co to záchytná stanice vlastně je, kde by zde měl pracovat a jakou by měl mít kvalifikaci. V různých zařízeních se o opilce stará různě kvalifikovaných personál (např. někde jde o lékaře, jinde jenom o sestry a sanitáře) a ministerstvo chce tyto podmínky sladit.

Přitom část úprav, které se záchytek dotýkají, schválili poslanci už v novele, známé jako protikuřácký zákon. Novela např. určuje desetitisícovou pokutu pro opilce, kteří se v záchytné stanici odmítnou nechat ošetřit. Zákon také určuje, za jakých podmínek může záchytka klienta nepřijmout. "Na záchytku patří osoby, které jsou v podnapilém stavu a ohrožují sebe a své okolí, majetek nebo veřejný prostor, nikoliv ti, kteří jsou v ohrožujícím zdravotního stavu," uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví pro legislativu Lenka Teska Arnoštová.

Záchytky se v současné době potýkají s dvěma vážnými problémy. Vysokým počtem dlužníků, kteří neplatí za pobyt ve stanici a především se zvyšujícím se počtem klientů. Některé záchytné stanici proto už teď zvažují navýšení svých kapacit, protože ty stávající už prostě nestačí.