Kromě Fica se oficiálními kandidáty na post hlavy státu stali bývalý premiér z počátku 90. let a někdejší předseda křesťanských demokratů (KDH) Ján Čarnogurský, poslanci parlamentu Pavol Hrušovský a Peter Osuský, herec a bývalý politik Milan Kňažko, podnikatel Andrej Kiska a občanský kandidát Jozef Behýl. Jejich kandidaturu už potvrdil předseda parlamentu Pavol Paška. To znamená, že je podpořilo alespoň 15 poslanců parlamentu nebo v petici nejméně 15.000 Slováků. 

Mluvčí parlamentu Soňa Pötheová odpoledne uvedla, že do voleb hlavy státu se zaregistrovali i někdejší neúspěšný prezidentský kandidát Milan Melník a kardiochirurg Viliam Fischer. Prezidentem se chtějí stát také poslanec sněmovny Radoslav Procházka a člen vedení neparlamentní Strany maďarské komunity Gyula Bárdos. Podle medií neparlamentní komunistická strana zase podporuje bývalého diplomata Jána Jurištu. Není vyloučeno, že přihlášku stihnou podat ještě další zájemci o nejvyšší politický post v zemi, jako například občanský kandidát Jozef Šimko. 

Pokud všichni zmiňovaní kandidáti splní podmínky pro účast v hlasování, budou si Slováci v prvním kole v polovině března vybírat z největšího počtu kandidátů od zavedení přímé volby hlavy státu v roce 1999. 

Podle průzkumů veřejného mínění by měl do rozhodujícího druhého kola volby bez problémů postoupit premiér Fico. Na zvolení už v prvním kole by kandidát podle dřívějšího rozhodnutí ústřední volební komise musel získat nadpoloviční většinu hlasů všech voličů, tedy i těch, kteří se přímé volby nezúčastní. Někteří právníci tento výklad ústavy v minulosti ovšem zpochybnili a tvrdili, že vítězi stačí obdržet nadpoloviční většinu hlasů zúčastněných voličů. 

Ústava nedovoluje třetí mandát

Z dosavadních sondáží nelze podle sociologů vyvodit, kdo se kromě Fica zúčastní rozhodujícího kola hlasování, do kterého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Největší šanci na to má prý jeden z pětice kandidátů - Čarnogurský, Hrušovský, Kiska, Kňažko nebo Procházka. 

Současný prezident Ivan Gašparovič je v úřadu druhé funkční období. O třetí mandát se ucházet nemůže, protože to ústava nedovoluje. 

Slovenský prezident má jen omezené pravomoci, může ovšem například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají také některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru.