Tanečky kolem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) neustále pokračují. Co je v tom, podle Vás, skutečně za problém?

Víte, podle mne je to čistě zástupný problém. Když navíc slyším neustále spojení „vědecká rada“, kladu si otázku, co je na ní vědeckého.

Nicméně premiér Petr Nečas neustále zdvihá varovně prst, že jakmile to převezme levice, bude se s těmi údaji manipulovat. Hrozí to nebezpečí skutečně?

Ale vždyť se s tím manipulovalo od začátku. Ostatně, vždycky křičí nejvíc ten, kdo má podobnou zkušenost, protože to někdy dělal. Víte, mě to ani moc nezajímá. Protože jsem přesvědčen, že by se tím měli zabývat historici, skuteční odborníci na soudobou historii, a ne „účeloví vědci“. Současné bádání stávající skupiny příliš nechápu.

Vraťme se zpátky v čase a podívejme se na složení sněmovny. Jak se Vám nyní sedí v opozici společně s Věcmi veřejnými, když jste se vlastně relativně krátce po začátku společné cesty rozešli?

 Ale to je to, co obvykle říkám. Oni začali hlasovat stejně jako já, ale až o rok později (směje se). Konečně začaly Věci veřejné plnit svůj vlastní program. Neměly chodit do vlády, protože s dinosaury se opravdu vládnout nedá. Strana ale do té vlády vstoupila, hlasovala s nimi, a právě proto měla ty své vnitřní problémy. Na druhou stranu je s nimi v opozici legrace, protože ty kauzy až příliš přehrávají, až extrémně.