Pro usnesení, které vyjádřilo Jurečkovi důvěru a které Jurečka navrhl sám, hlasovalo 46 členů celostátní konference, 26 jich bylo proti a 12 se zdrželo.

Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek ČTK řekl, že podal několik variantních usnesení a v jednom z nich navrhl Jurečkovu rezignaci. „Ano, já jsem dal několik variantních řešení. Od toho nejtvrdšího, aby rezignoval, přes to, aby zůstal pouze ministrem nebo aby aspoň nekandidoval na příštím sjezdu. Tyto návrhy nedostaly podporu,“ řekl. Podle informací ČTK nejtěsněji neprošel návrh, aby Jurečka už znovu nekandidoval, z více než osmdesátky lidovců pro takové usnesení hlasovala necelá čtyřicítka.

Konference nevyhověla straníkům, kteří žádali přesunout sjezd na jarní termín. „Nakonec celostátní konference rozhodla, že zůstane původní termín sjezdu, druhá polovina října tohoto roku, tedy po všech třech volbách, které nás čekají. Takže bude to naprosto neoddiskutovatelné zhodnocení výsledků naší práce a toho, jestli dokážeme znovu získávat důvěru naších občanů,“ uvedl dnes Jurečka. V červnu budou voliči vybírat členy Evropského parlamentu, v září se pak budou konat volby do zastupitelstev krajů a do třetiny Senátu.

Většina delegátů podle zdrojů ČTK z jednání dala při rozhodování o uspíšení sjezdu přednost racionálním a technickým otázkám spojeným s už svolaným sjezdem, jde například o už učiněné nákupy či nutnost postupně uspořádat zasedání všech organizací od místních po krajské, do které by promluvily jarní prázdniny. Volební sjezd bude 18. a 19. října v Olomouci.

Předseda organizace KDU-ČSL v Libereckém kraji Štěpán Matek podporoval dřívější termín sjezdu. „Nevnímám to ale jako zásadní problém, že se odhlasovalo, že to bude v říjnu. Nemění se nic, připravuji se na krajské volby, to vnímám jako důležité a vnitrostranický sjezd bude v říjnu,“ řekl Podle něj se hlasovalo o dvou termínech, červnovém a říjnovém. „Hlasování dopadlo výrazně ve prospěch října,“ dodal.

Lidovecký hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich výsledkem jednání není překvapen. „Za mě je výsledek očekávatelný. Říkal jsem i předem, že členové, kteří nebyli na celostátním výboru, potřebovali zažít tu interní debatu, argumenty a nasát atmosféru ve straně. Že usnesení zvenčí možná vypadají jako měkká, ale dovnitř strany reálně znamenají silný signál,“ řekl Grolich ČTK.

Jurečka dnes uvedl, že pokud se nepodaří otočit trend klesajících preferencí a pokud strana nebude mít dobré volební výsledky ve volbách do Evropského parlamentu, krajů a části Senátu, tak na příštím sjezdu nebude kandidovat na předsedu lidovců. Preference KDU-ČSL nyní podle průzkumů veřejného mínění nedosahují pěti procent potřebných pro vstup do sněmovny.

Jihočeský poslanec lidovců a člen celostátního výboru Šimon Heller označil za jasný úkol vrátit volební preference k šesti až sedmi procentům. Přímé odpovědi na otázku, zda to strana dokáže v čele s Jurečkou, se ale vyhnul. „Jsem přesvědčen, že KDU-ČSL to dokáže. Respektuji rozhodnutí celostátní konference. KDU-ČSL je demokratická strana a demokraticky se rozhodla. Náš (jihočeský) postoj jsme zmínili už před celostátní konferencí: v Jihočeském kraji šest ze sedmi okresů zmínilo požadavek na dřívější sjezd,“ řekl ČTK.

Premiér Fiala dnešní rozhodnutí lidovců uvítal. „Jsem rád, že rozhodnutí celostátní konference KDU-ČSL vede ke stabilizaci koalice Spolu a vlády,“ sdělil ČTK. Jurečka podle Fialy odvádí ve vládě výbornou práci, mimo jiné na efektivním systému sociální podpory či přípravě důchodové reformy.

O termínu volebního sjezdu dnes rozhodovala celostátní konference na návrh části regionů, které žádaly její přesunutí už na jaro. Nespokojenost s rozhodnutím vyšla najevo po kauze neukončeného večírku na Jurečkově ministerstvu 21. prosince 2023, tedy v den tragické střelby na Filozofické fakultě UK. Širší vedení Jurečku sice podpořilo, českobudějovická organizace ale následně požádala o změnu termínu sjezdu.

Když se Jurečka hájil v úterý 9. ledna před užším vedením strany, dal svou stranickou funkci k dispozici. V tajném hlasování ho jako předsedu strany i jako ministra výbor podpořil, a to s ohledem na pracovní výsledky předsedy.