Po peripetiích při výběru Evropského prezidenta Donalda Tuska a šéfky diplomacie Federicy Mogheriniové se netrpělivě čekalo na zbytek složení exekutivního tělesa Evropské unie. Veškeré spekulace o možných a nemožných kandidátech se daly shrnout do jedné poučky: nakolik bude Jean-Claude Juncker při sestavování svého týmu autonomní a nakolik se podřídí diktátu členských zemí, případně 'všudychmatavé' bruselské lobby.

Kdo stojí za složením nové Evropské komise

Úvod tiskové zprávy o budoucím složení komise obsahuje klíčovou pasáž, která říká: V nové Evropské komisi bude forma následovat funkci. Juncker se ukázal jako silný vůdce, který si do přidělování portfolií nenechá příliš mluvit. Svou komisi bere jako tým, kde má každý z 27 hráčů vlastní roli a kde se důraz klade na efektivní fungování a ne mocenské roztržky mezi jednotlivými nominanty členských zemí. Jeho tým má být silný, flexibilní a akceschopný. Už teď je jasné, že pletichy trpět nehodlá.

Skutečnost, že Juncker nebude žádné servilní ořezávátko, naznačovalo mnohé již od jeho nominace na šéfa Evropské komise za Evropskou lidovou stranu. Juncker je zkušený politický matador, vedl sociální věci, finance, lucemburskou vládu, ale i Evropskou radu a euroskupinu. Klíčové pasáže Maastrichtské smlouvy jsou z jeho pera. Založil skupinu euroministrů. Je znám jako člověk, který dovedl francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca a německého kancléře Helmuta Kohla k jednotnému názoru nad eurozónou.

Negativní kampaň proti prošedivělému pánovi z půlmilionové země, který snídá koňak, neuspěla. Lidskou tvář na (v určitém smyslu) nejbyrokratičtějším postu světa nepřímo potvrdil i Brit Nigel Farage. Vypadá to, jako by nejznámější eurobijec, byl nakonec rád, že si se středobodem své nenávisti může po řečnické výměně dát sklenku s cigaretou.

Nové fungování Evropské komise

Juncker doslova překopal strukturu fungování komise. Nová komise má šest místopředsedů (plus sedmá Mogheriniová jako vrchní diplomatka), z nichž každý má silné portfolio. V rámci portfolií mají místopředsedové přiřazeny týmy složené z komisařů, kteří mají z pozice své komisařské funkce k portfoliu blízko. Portfolia se můžou dle potřeb měnit.

Pravou rukou Junckera se stal první místopředseda komise, Nizozemec Frans Timmermans. Na starosti bude mít implementaci směrnic, regulací a vztahy mezi jednotlivými institucemi EU. Juncker tímto řekl, že hodlá pečlivě dohlédnout na tolik kritizované a zbytečné regulace a nařízení, které členským zemím povětšinu času akorát komplikují život. Timmermans je zkušený diplomat, tři roky vykonával i ministerský post pro evropské záležitosti. Zdá se, že je mužem na svém místě a mohl by částečně odblokovat bezbřehý byrokratický moloch EU.

Řady místopředsedkyň doplní Bulharka Kristalina Georgievová s postem pro rozpočet a lidské zdroje a Slovinka Alenka Bartušková s energetikou. Místopředsedy komise se stanou Fin Jyrki Katainen (práce, růst, investice & konkurenceschopnost), Lotyš Valdis Dombrovskis (euro a sociální dialog) a Estonec Andrus Ansip (jednotný trh digitálních služeb).

Všichni místopředsedové jsou zkušení politici a kromě Georgievové, která je eurokomisařka, bývali premiéry svých zemí. Mají ve větší či menší míře prokazatelné zkušenosti v rámci portfolia, které mají vést. Georgievová s obměnami povede svůj stávající komisní rezort. Lotyšsko pod Dombrovskisem prošlo značnou revitalizací a úspěšně přijalo euro. Finsko je známo pro svoji vysokou konkurenceschopnost a flexibilní pracovní trh. Ansip zase patří mezi nejdéle sloužící premiéry bývalého východního bloku a je považován za stabilního partnera s dobrými organizačními schopnostmi a znalostí trhu.

Překvapením je silný energetický post pro Bartuškovou. Bartušková nemá výraznou politickou zkušenost, z postu premiérky rezignovala a její nová politická strana získala v předčasných volbách pouze čtyři křesla – nejméně ze všech sněmovních stran. Její diplomová práce z přírodních věd, která by jí mohla k postu v komisi přidat jistou kredibilitu, byla předmětem kritiky pro akademické nedostatky.

Juncker při výběru osobností do administrativních pozic svého týmu kladl důraz na profesní základ a hmatatelné výsledky. Taktéž si za nejbližší spolupracovníky a vedoucí komisních týmů vybral představitele menších zemí a států, které jsou v EU kratší dobu. Dal tím najevo, že mu jde v komisi o soudržnost a týmovost. Nechce poměrné zastoupení stávajících velkých ekonomik, které nade vše staví vlastní zájmy a s vnitřními problémy se navzdory své robustnosti mnohdy potýkají hůře než menší země.

Paní eurokomisařka Věra Jourová z České republiky

Okamžitě po překvapivém oznámení portfolia pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví se svedl boj o hledání viníka. Andrej Babiš výsledek označil za porážku a se slovy: "Zeptejte se pana premiéra, jak vyjednával, já jsem nevyjednával." všechno svedl na Sobotku a jeho vyjednávací tým. Přitom právě Babiš nese přímou zodpovědnost za to, proč má Česká republika jeden z nejslabších a nejméně významných postů v komisi.

Babiš za každou cenu a na úkor elementární koaliční slušnosti tlačil svého kandidáta Teličku. Když mu konečně došlo (někdo mu to postopadesáté zopakoval a doložil konkrétními insidery v Bruselu), že nový předseda komise kšeftům a zvýhodňování korporátního sektoru nebude nakloněn, Teličku stáhnl. Lobbista prostě neměl šanci. Juncker se nechal slyšet, že bude preferovat ženy. Babiš tak nasadil svou vlajkonošku Jourovou s tím, že by mohla vést agendu dotačních programů, kterým tak dobře rozumí. Jenže i tam se přepočítal.

V první řadě, Jourová agendu regionálního rozvoje neovládá, i když Babiš a veřejnoprávní média o ní mluví jako o expertce (a stejně tak o sobě mluví i ona sama). Expertka Jourová je zodpovědná za chaotické vedení dotačních programů a ztráty přinejmenším v řádech stovek milionů korun. Byla špatná náměstkyně, kterou navíc popotahovaly soudy, a špatně vedla i ministerstvo pro regionální rozvoj. Navrhnout ji protřelému Junckerovi, který si o každém kandidátovi zjistil vše potřebné, byla více než drzost.

Jourová je ale především přímou podřízenou svého mecenáše Babiše. O Babišovi je ve všech 11 evropských zemích, ve kterých podniká, dobře známo, že po veřejných penězích a různých výhodách pro své firmy sáhne vždy a rád. Představa, že by Junckerovi tato skutečnost unikla, byla naivní a hloupá. Babišův se svým trójským koněm v Evropské komisi neuspěl, snazší cestu k legálnímu rozkrádání miliard z evropských dotací nezískal, jenže biti na tom budou všichni občané České republiky.

Posty pro velké země a celková logika nové komise

Překvapením pro mnohé bylo, že nepříliš silný post v komisi dostal ekonomický tahoun Evropy - Německo. Günter Oettinger bude komisařem pro digitální ekonomiku. Juncker však na digitalizaci a modernizaci klade velký důraz; už jen proto, že IT sektor může vytvořit mnoho nových pracovních míst zejména v regionech, kde je velká nezaměstnanost v řadách mladé populace.

Francie dostala mamutí portfolio ekonomických & měnových záležitostí a daní a cel. Pierre Moscovici, který se má přímo zodpovídat Timmermansovi, tak svou pozici zřejmě využije k přepracování politiky úspor za každou cenu. Mnozí ekonomové tvrdí, že dusí jak francouzskou, tak třeba španělskou ekonomiku. Dnes od ní ustupuje i Evropská centrální banka a kancléřka Merkelová tak v tomto směru začíná být nepříjemně osamocena.

Britský baron Jonathan Hill získal klíčové finanční služby a kapitálové trhy. Velká Británie jako dlouhodobý sólo hráč a pária pes Evropské unie si tak podrží stávající podobu svého bankovního City a udělá vše proto, aby sebemenší pokusy o regulaci žravé burzy neprošly. Polka Elžbieta Bieńkowská stane v čele ekonomických záležitostí, energetiky a vnitřního trhu. Polsko se s ní, Tuskem a Sikorským stává nejsilnějším hráčem v celé východní Evropě.

Celkově vzato většina Junckerem obsazených postů dává smysl. Místopředsedové jsou v průměru skoro o deset let mladší než tomu bylo u Barrosa. Juncker to s akceschopností myslí vážně. Migraci a domácí záležitosti má na starosti Řek a bývalý ministr obrany a zahraničí Dimitris Avramopoulos, krizový chod a humanitární pomoc povede Kréťan Andreas Stylianides. Doprava vyšla na Slováka Maroše Šefčoviče a co naplat, silnice Slovákům závidět klidně můžeme. Taktéž seskupení a přemístění jednotlivých agend je logičtější. Například životní prostřední je konečně v jenom rezortu s rybolovem a zeleno-modré schizofrenii je tak konec. Klima se sloučilo s energetickou politikou a oblast povede Španěl Miguel Arias Cañete.

Ne všechny posty se alespoň na první pohled jeví optimálně obsazeny. Švédka a eurokomisařka s nepříliš dobrou pověstí Cecilia Malmströmová bude mít na starosti obchod. Malmströmová  byla v minulosti kritizována za svůj úřednický přístup, který neodpovídá reáliím, a už teď je noční můrou některých podnikatelů. Nejhorší na tom je, že právě ona bude mít na starosti vznikající gigantickou smlouvu obchodu mezi USA a EU. Orbánův muž Tibor Navracsics vypadá v čele vzdělávání, kultury a národních otázek jako špatný vtip. O kvalifikaci Jourové pro post spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovnosti pohlaví víme to, že se těmito tématy nikdy nezabývala. Je proti kvótám, které bude muset jako komisařka prosazovat, a práva vystudovala za rok.

Budoucnost České republiky v Evropské Unii

Silná pozice nepříliš zkušené a známé Bartuškové stejně jako další vrcholné posty obsazené zeměmi střední a východní Evropy naznačuje, že Česko mělo možnost dosáhnout i na místopředsedkyni komise (místopředseda v Barrosově komisi je Slovák). Věčné české kverulantství, diletantské vyjednávání a odsouvání evropské politiky na druhou kolej zajistilo Česku marginální komisařství. Mocichtivost Andreje Babiše nám v Evropě též nepřidá. Tím spíš, když na pracovníky francouzského letiště huláká, že jede za jejich prezidentem. Ve vyspělém světě o zpupné chování nikdo nestojí a je úplně jedno kolik miliard máte na kontě nebo jakou důležitost sám sobě přikládáte. 

Tragická je skutečně osoba Jourové, o které v Bruselu nikdo nic dobrého neslyšel a které byly z portfolia navíc vyňaty důležité kapitoly. Ty do správy dostali komisaři Řecka, Polska a Británie. Na druhou stranu jakkoli se české komisařství jeví jako prohra, Juncker na toto portfolio klade značný důraz. Jourová stane na mediálně vděčném a viditelném postu a je jen na ní a na jejím týmu, v jakém světle se předvede. Právě citlivá právní témata mohou České republice vylepšit v Bruselu nepříliš dobré jméno.

Po přiznání prohry a zklamání by si i čeští politici mohli uvědomit (mnozí z nich to dobře vědí), že bruselská politika není žádná podřadná záležitost. Taktéž komunikace evropské politiky ze strany vlády, sněmovny a médií musí doznat pozitivních změn. Je ostudné, že veřejnoprávní Česká televize vysílala pouze jednu debatu s kandidáty na šéfa Evropské komise.

Každá prohra je zároveň příležitostí a výzvou. Nikde totiž není psáno, že budoucí šéfka Evropské komise nebude Češka. 

noví eurokomisaři | zdroj: Isifa.com