Někdejší disident Jiří Wolf se stal postupem času jedním z největších kritiků bývalého prezidenta Václava Havla. Jeho počínání před i po 17. listopadu stavěl ve svých článcích líčením různých eskapád i toho, jak se nakládalo s penězi pro chartisty, do jiného světla, než bylo to oficiální. Měsíc od Havlovy smrti začal na internetu kolovat další Wolfův komentář, v němž píše nejen o přetvářce v souvislosti s pohřbem, ale i ve vztahu Havla a dalajlámy.

"Ten hajzl to dostal a přitom jsem tu cenu za mír měl dostat já!" Řekl jsem Havlovi, že se neměl nechat propustit z vězení na podmínku, že by možná tu Nobelovku dostal on, a že nám, politickým vězňům, udělal obrovskou ostudu. Vysvětloval jsem mu, že Nelson Mandela z Jihoafrické republiky se nenechal propustit na podmínku a ten, kdo se nechá propustit, ten přiznává slabost a svou vinu," cituje Wolf údajná Havlova slova z roku 1989 a pokračuje.

"Později, aby se co nejvíce zviditelnit, pozval za státní peníze do Prahy nového nositele Nobelovy ceny, o kterém prohlásil, že je to hajzl! Pak se tady s Dalajlámou málem pusinkoval. Přetvářka, tak v té byl Vašek vynikající mistr! Všechno v jeho životě byla jen hra, podvody, on byl plný nenávisti, závisti a mstil se, kde mohl. Za to, že jsem mu do očí říkal pravdu, jsem již nesměl nikdy do jeho blízkosti. Na setkání signatářů Charty 77 mne Olga záměrně nedala na seznam hostů. Na setkání statečných mne vzal až Jiří Gruntorád. Když mne tam spatřil prezident V. Havel, tak ten rasista prohlásil. "Co ten cikán tady chce?! Kdo ho sem pustil?" Přitom na setkání signatářů Charty 77, jsem měl snad největší nárok tam být, protože jsem právě za boj za lidská práva odseděl po kriminálech nejvíce ze všech disidentů. Václav Havel však prohlásil, a tak už zůstalo, že nejvíce a nejdéle si po kriminálech vytrpěl Petr Uhl, ale ten seděl o rok méně než já," pokračuje Wolf, který ještě za Havlova života sepsal hojně šířený text "Opilec Václav Havel".