Nové vymezení má rozdělit park na čtyři zóny. V té s nejpřísnějším režimem se nebude smět zasahovat, tato pravidla budou platit pro 27 procent rozlohy Národního parku Šumava. Bude to zóna přírodní, ponechaná pouze přírodním procesům. 

Podle jihočeské hejtmanky Ivany Stráské (ČSSD) byl způsob projednávání zón, které mají platit v následujících 15 letech, nepřijatelný. Někteří zástupci obcí a kraje si stěžují, že budou bezzásahové plochy příliš rozšířeny. Část vědců naopak upozorňuje, že plánované zóny nejsou dostatečné. 

Vedle zóny přírodní bude v parku i zóna blízká, která počítá s minimem zásahů a bude zabírat více než 24 procent. Pak je zóna soustředěné péče s více než 46 procenty, nejmenší území je vyčleněno na takzvanou kulturní krajinu, která zabere 1,2 procenta parku a bude hlavně v v zastavěné lokalitě či na území, kde bude možno stavět.

Dle zástupců vědců návrh nových zón nestačí pro ochranu některých významných ekosystémů. Jedná se například o luka Zhůří či slatě u Horské Kvildy. Právě v těchto zónách budou možné zásahy člověka. 

Roky stará fotografie 

Jihočeský kraj proti vedení národního parku dlouhodobě kriticky vystupuje. Navíc spustil v poslední době kampaň, která tvrdí, že se Šumava mění v "měsíční krajinu". Zástupci kraje prohlašují, že vedení parku nedostatečně zasahuje proti kůrovci. 

Jenže odborníci uvádějí, že je kampaň místy lživá, opřená o tendenční snímky. Například fotografie z vrcholu Poledníku je podle slov přírodovědkyně z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Zdenky Křenové několik let stará a zavádějící. Navíc je pořízena z dálky, takže jsou spíše vidět uschlé stromy nad spodním zmlazením. Fotografii kritizuje řada lidí i přímo na facebookové stránce.

Kraj zaplatil za kampaň PR agentuře zhruba dva miliony korun.