Jak snížit nezaměstnanost? Jde to, i když vzniká málo pracovních míst

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Česko a zbytek Evropy dlouhodobě sužuje vysoká nezaměstnanost a v nejbližší době se situace nejspíš příliš nezlepší. Debaty o rostoucí nezaměstnanosti se tradičně zaměřují na otázku tvorby pracovních míst. Jenže počet nezaměstnaných lze ovlivnit i v době , kdy mnoho pracovních míst nevzniká. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Na jedno volné pracovní místo připadalo loni v listopadu v Česku přibližně devět nezaměstnaných (v praxi není výjimkou, když se na jednu volnou pozici hlásí třeba sto padesát uchazečů). Za takové situace by bylo poněkud nerealistické předpokládat, že všichni nezaměstnaní si mohou okamžitě najít práci, pokud budou skutečně chtít. Vytváření nových pracovních míst má nesporně zásadní význam, avšak nezanedbatelnou roli hrají i další okolnosti.

Míra nezaměstnanosti není jen odrazem počtu lidí, kteří aktuálně nenacházejí práci a jsou registrováni jako nezaměstnaní, ale i množstvím lidí na trhu práce - tedy těch, kteří práci mají či hledají. Pokud některá země vykazuje více nezaměstnaných, vůbec to nemusí znamenat, že má také méně pracujících. 

Podíl lidí na trhu práce ovlivňuje několik zásadních faktorů - zaměstnanost žen (daná podílem žen v domácnosti, délkou rodičovské dovolené a zprostředkovaně i porodností), zaměstnanost starších lidí (ovlivněná věkem odchodu do důchodu), zaměstnanost mladých lidí (odrážející mimo jiné podíl nepracujících studentů), počet lidí ve vězení a v invalidním důchodu, šedá ekonomika a imigrační a azylová politika.

Podíl nezaměstnaných lze na oko snížit zpřísněním kritérií pro evidenci lidí v nezaměstnanosti (a tedy jejich vyřazováním z oficiálního registru), podíl zaměstnaných bývá nadhodnocen díky existenci částečných úvazků, jejichž podíl se v jednotlivých zemích liší.

Míru nezaměstnanosti lze tedy ovlivnit i jinými opatřeními, než která jsou cílena na podporu růstu ekonomiky či přímou tvorbu pracovních míst.

Nejen další pracovní místa, ale i vyšší porodnost a integrace imigrantů 

Výrazné zvýšení počtu studentů na našich veřejných vysokých školách po roce 2000 vedlo k růstu podílu nepracujících studentů, bez kterého by dnes míra nezaměstnanosti patrně byla ještě vyšší. Zpřísnění podmínek pro udělení invalidního důchodu v rámci úsporných opatření naopak vrátilo na trh práce určitý počet osob s méně závažným zdravotním znevýhodněním, které je však dostatečné na to, aby nezanedbatelně ztížilo hledání zaměstnání.

Z dlouhodobého hlediska hraje výraznou roli nastavení věku odchodu do důchodu. Mírné zvýšení porodnosti v posledních letech v kombinaci s nadstandardně dlouhou mateřskou dovolenou vedlo ke zvýšení počtu žen mimo trh práce. A tak by se dalo pokračovat dál.

Z hlediska uvedených faktorů se u nás nyní nabízí jako vhodné řešení podpora porodnosti (propopulační politika), další nezpřísňování či spíše uvolnění kritérií pro udělení invalidního důchodu, zkvalitnění opatření na podporu integrace imigrantů a případně nezvyšování věku odchodu do důchodu.

Pokud bychom chtěli zvýšit zaměstnanost studentů, matek s malými dětmi, osob s lehčím zdravotním handicapem či starších lidí, bylo by vhodné zlepšit podmínky pro vytváření částečných úvazků v soukromém i veřejném sektoru – těch je u nás daleko méně, než ve většině zemí Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci (OECD). Navíc představují možnost, která není v současných podmínkách více či méně stagnující ekonomiky dostatečně využitá.

Nemělo by se tak ovšem dít na úkor pracovních poměrů na plný úvazek, neboť by to vedlo k dalšímu oslabení pracovních jistot zaměstnanců. 

Bylo by možné například přímo vytvářet taková pracovní místa ve veřejném sektoru (mj. v oblasti sociálních služeb), více využívat dotace z Evropského sociálního fondu, případně firmám poskytovat podmíněné úlevy na daních či jiných odvodech.

Každá z těchto politik má přirozeně své náklady, ale to má i jejich nezavedení.

Autor je doktorand na katedře sociologie FF UK Karel Hanuš

Tagy: Česko nezaměstnanost trh práce česká politika

Zdroje: Vlastní