První roky nové Mexické republiky v 19. století nebyly jednoduché. Mimo jiné je poznamenaly nepokoje, při nichž docházelo ke škodám na soukromém majetku a k rabování. Cizinci se u mexické vlády spravedlnosti a náhrady škody nedovolali, a tak se zpravidla obraceli na svou domovskou vládu.

Nejinak tomu bylo v případě francouzského pekaře (známého jen jako pan Remontel), jemuž mexická vláda odmítla vyplatit požadovanou náhradu 60 tisíc pesos za škodu, kterou mu v jeho krámu způsobili mexičtí důstojníci. Spor nakonec vedl v roce 1838 k francouzské intervenci a ozbrojenému konfliktu, známému též jako moučníková či koláčová válka (guerra de los pasteles).

Během této války přišel mexický generál Antonio López de Santa Anna (1794-1876) v jedné z bitev o nohu. Tu pohřbil ve své haciendě, po čase se mu to ale celé nějak rozleželo v hlavě a nařídil mexickému arcibiskupovi, aby amputované končetině uspořádal církevní pohřeb. Panu arcibiskupovi se to ale pranic nelíbilo s tím, že náboženské obřady kvůli noze se v minulosti ještě nikdy nekonaly. Generál ovšem trval na tom, že by se to mohlo stát precedentem. „Moje noha byla křesťanská noha a zaslouží si křesťanský pohřeb. Staniž se tedy,“ poručil generál.

A tak byla generálská noha exhumována a 27. září 1842 se konal na hřbitově Santa Paula její církevní pohřeb – s veškerými vojenskými poctami, modlitbami, sborovým zpěvem, dělostřeleckými salvami a chvalozpěvy na počest ztracené končetiny. Noha pak byla uložena do křišťálové schránky a pohřbena pod majestátním pomníkem.

Noha byla pryč, ale rozhodně nebyla zapomenuta. O to se generál Santa Anna osobně postaral. Po celá léta pak při slavnostních přehlídkách kolem sebe mával svou dřevěnou protézou. Jeho vzkaz lidu byl jasný: Pro svou milovanou vlast jsem sice neobětoval přímo život, ale přinejmenším končetinu. Incident posílil generálovu pověst národního hrdiny, díky čemuž se Santa Anna jedenáctkrát stal prezidentem Mexické republiky.

Moučníková válka byla prvním ozbrojeným konfliktem mezi Mexikem a Francií a trvala od listopadu 1938 do března 1939. Vyžádala si 130 mrtvých a na dvě stovky zraněných. Mír mezi oběma stranami zprostředkovala Velká Británie. Klid nicméně nebyl a v roce 1861 následovala druhá francouzská intervence, která skončila vítězstvím Mexika. Vzájemné spory se urovnaly až v roce 1880, kdy obě země opět navázaly diplomatické styky.

Dobová karikatura ke druhé francouzské intervenci v Mexiku (1861-1867) | zdroj: Profimedia