McLaughlan byl v době, kdy se rozhodl splnit manželce sen, prakticky zahradník začátečník a o tom, jak se stará o zahrádku, natož jak se zahrádka zakládá, neměl příliš tušení. Za domem měla dvojice betonový dvorek sloužící spíš jako skladiště než prostor pro relax a posezení. To se McLaughlan rozhodl změnit. 

McLaughlan během čtyř let využil každý koutek dvorku a na prostor o rozměrech 4,5 x 3,5 metru dokázal kromě rostlin a posezení vměstnat i jezírko. Porotce soutěže B&Q zahradník roku navíc zaujalo i to, jaké předměty McLaughlan do zahrádky zakomponoval, a jak jim tak vdechl druhý život - například posezení udělal z dříví naplaveného na místní pláži a jako květináče posloužily třeba šálky na čaj nebo starý kufr RAF.