Neschválenou vakcínou by podle Hamáčka Česko očkovat nemělo a nebude. Novinářům na tiskové konferenci současně řekl, že vnímá snahy, například Německa, vakcínu si předjednat. Uvedl, že v případě nutnosti je ochoten odcestovat i do Moskvy.

Hamáček by tam mohl zamířit jako ministr pověřený vedením ministerstva zahraničí, ze kterého odvolal stranického protikandidáta Tomáše Petříčka.

„Nikdo nikoho nebude očkovat neschválenou vakcínou,“ uvedl Hamáček. Je ale podle něj třeba „ukončit ideologickou debatu“ o Sputniku a počkat na rozhodnutí EMA. Chybou by podle něj bylo „zůstat stát v koutě“ ve chvíli, kdy celá řada zemí tento preparát mezi používané očkovací látky zařadí. Zvlášť ve chvíli, kdy možná budou scházet již nasmlouvané vakcíny západní provenience.

Podle Hamáčka je třeba, aby ve chvíli schválení preparátu měla Česká republika s výrobci vakcíny uzavřenou dohodu, aby byla schopna nahradit výpadky u jiných očkovacích látek. „Jsem ochoten odcestovat do Moskvy. Alfa a omega je, že vakcína bude schválena,“ konstatoval.

Dlouhodobým zastáncem ruské vakcíny Sputnik V je prezident Miloš Zeman, který už 10. března požadovala kvůli postoji k Sputniku konec ministra zdravotnictví Jana Blatného, který byl minulý týden z funkce odvolán. Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy tehdy označil Blatného a ředitelku Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenu Storovou za hlavní překážky pro dodávky Sputniku V.

Zeman tehdy řekl, že odmítáním ruské vakcíny jsou „vinni faktem, že i nadále budou zbytečně umírat naši lidé.“ Blatný tehdy zopakoval, že trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválena úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín. „Je to vyjádření pana prezidenta. Není potřeba, abych to nějak komentoval,“ reagoval tehdy premiér Andrej Babiš.