Dnes je čtvrtek 23. září 2021., Svátek má Berta
Počasí dnes 9°C Občasný déšť

Goodbye Kábul. V Afghánistánu prohráli nejen Američané, ale i Češi

Goodbye Kábul. V Afghánistánu prohráli nejen Američané, ale i Češi
Goodbye Kábul. | zdroj: Profimedia

Afghánské tažení Američanů a jejich spojenců končí tím nejhorším způsobem. Žádný triumfální odchod aliance ze země zbavené vlivu náboženských fanatiků, kteří jsou hrozbou pro západní svět, ani spořádané stažení ze státu s nejistou budoucností.

Sledujeme potupný útěk před hordami protivníků.

Situace v Kábulu připomíná evakuaci ze Saigonu v roce 1975, kdy Američané zanechali Vietnam napospas komunistům. Tentokrát přenechali Afghánistán islamistům.

A nejen oni. Američané měli v afghánské anabázi nejvíc vojáků, rozhodující slovo a nesli také hlavní odpovědnost. Avšak svezli se s nimi také Britové, Kanaďané… a nakonec i Češi. Afghánistán se pro země, které se tam po boku Ameriky angažovaly, stal mementem.

Jaký to mělo smysl?

Také Češi si teď budou klást sžíravé otázky: Co vlastně jejich vojáci v těch horoucích peklech pohledávali? Jaký to mělo smysl, když krví vykoupené základny museli opustit, a fakticky je tak předali tálibáncům?

profimedia-0392769289 Psovod Tomáš Procházka se vrátil z Afghánistánu v kovové rakvi přepásané českou vlajkou. | zdroj: Profimedia

Na prvním místě jsou však tyhle otázky aktuální pro Američany. Pro pamětníky jsou snímky amerických vrtulníků z Kábulu déjà vu. Od těch ze Saigonu jsou téměř k nerozeznání.

Ikonická fotografie, na které evakuovaní nastupují do posledního vrtulníku na střeše americké ambasády v Saigonu, kdysi obletěla celý svět. Teď se opět šíří na sociálních sítích.

Přibývá na nich také snímků dokumentujících zoufalou situaci Afghánců, kteří se snaží dostat do letadel a na posledních chvíli před tálibánci opustit zemi. Někteří naskakovali na podvozky amerických letadel. Po startu z nich popadali a zahynuli.

Jiní Afghánci byli ušlapáni v tlačenicích. Vrcholem zoufalství byla snaha zastavit odlétající letadla. Američané tyto lidi rozháněli nízkoletícími vrtulníky.

Afghánistán, obdobně jako Irák, je důkazem, že Američané dokážou vyhrávat války. Jenže neumí v cizí zemi nastolit udržitelný mír.

Hornatá země ve střední Asii bude navždy pro Američany a jejich spojence noční můrou. Počet spojeneckých vojáků, kteří se z ní vrátili domů v rakvích, se vyšplhal na 3596, píše portál iCasualties. Z toho je 2453 Američanů a 16 Čechů. Další se vrátili s podlomeným zdravím.

Jsou prostě situace, ve kterých je vám vojenská a technologická převaha platná jako opratě v kokpitu stíhačky. Američané to poznali ve Vietnamu. Teď jim to připomenul Afghánistán.

Černá díra na dolary

Vojenské tažení do této země vyhlásil prezident Georgie Bush junior. Američané ho zahájili nálety v říjnu 2001. Chtěli rozprášit jádro teroristické sítě Al-Káida, která 11. září zasadila Americe tvrdý úder, dopadnout jejího vůdce Usámu bin Ládina a zničit patrona teroristů – Tálibán.

Splnili jediný cíl – dopadli a zabili bin Ládina. V samotném Afghánistánu uvízli dvě desítky let, dvaapůlkrát déle než ve Vietnamu.

„Věřím ve schopnosti afghánské armády, která je lépe vycvičena, lépe vyzbrojena a kompetentnější ve vedení války.“

Joe Biden, 20 června 2021

Bylo přitom jasné, že tam Američané nemohou zůstat navěky. Tahle země pro ně byla černá díra, stála je majlant. Ročně vydávali na její bezpečnost a na podporu jejího hospodářství 45 miliard dolarů. To je dvakrát víc než výkon afghánské ekonomiky!

Tálibán s výdaji nikdy neměl problém. Stačil starý dobrý kalašnikov, několik plných zásobníků, pár granátů, případně nějaká bomba vyrobená doma z hnojiv, která do Afghánistánu vyvážejí Američané. Náklady na jejich bojovníka jsou pár dolarů na den.

Teď k tomu zdarma od afghánské loutkové armády dostanou americkou výzbroj a munici. Tahle 300tisícová armáda, vycvičená elitními důstojníky západních spojenců, se rozprchla jako když do hejna vrabců střelí. Tálibánci přitom střílet ani nemuseli.

Nasnadě je otázka: Mělo smysl bojovat za svobodnější Afghánistán, když za něj sami Afghánci nebyli ochotni bojovat?

A co dál?

V Afghánistánu budou mít tálibánci volné ruce. Je jasné, co bude následovat - zabíjení „zrádců a odpadlíků“, povinné burky, konec školního vzdělávání dívek, konec hudby, filmů, fotbalu… Jak se to mohlo přihodit?

profimedia-0195010202 Čeští vojáci debatují s Afghánci během patroly u základny Bagrám, která je dnes v rukou jednotek Tálibánu. | zdroj: Profimedia

Joe Biden ještě v červnu pravil: „Věřím ve schopnosti afghánské armády, která je lépe vycvičena, lépe vyzbrojena a kompetentnější ve vedení války.“

Vychází najevo, že americký prezident se zle přepočítal.

Teď se šéf americké diplomacie pohoršuje nad srovnáním Afghánistánu s Vietnamem. „Toto není Saigon," říká a tvrdí, že vojenskou misí v Afghánistánu dosáhla Amerika hlavního cíle – zastavit útoky na americké půdě.

Jenže pozor, k moci se zase dostali ti, kteří teroristy v Afghánistánu už jednou hostili…