Dnes je neděle 29. května 2022., Svátek má Maxim a Maxmilián
Počasí dnes 7°C Dešťové přeháňky

Gazprom zvažuje, že „nikoli přátelským“ zemím zavře kohoutky s plynem

Gazprom zvažuje, že „nikoli přátelským“ zemím zavře kohoutky s plynem
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom dnes list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby „nikoli přátelské“ země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.

„Gazprom (...) skutečně pracuje na variantě úplného zastavení dodávek plynu do ‘nikoli přátelských zemí’ a vyhodnocuje důsledky takových opatření,“ napsal list.

Ruská vláda, centrální banka a firma mají na Putinův pokyn připravit řešení nového platebního režimu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v ruské měně. Dodal, že z technologického hlediska půjde o delší proces. Moskva chce tímto způsobem aspoň částečně čelit sankcím, kterým je Rusko kvůli své invazi na Ukrajinu vystaveno a které se týkají i bankovního sektoru.

Země Evropské unie, kam Rusko dodává zhruba 40 procent plynu, odmítají za surovinu platit v rublech. Takový požadavek označují za jednostranné porušení smluv. Za surovinu platí v eurech nebo v dolarech. Evropské společnosti se podle Kommersantu obávají také toho, že je nákup rublů může donutit k interakci s ruskou centrální bankou, na kterou se vztahují sankce EU a Spojených států. Na platbách za plyn v měně podle platných smluv obdobně trvají i země skupiny G7.

Putin ve čtvrtek v telefonátu německému kancléři Olafu Scholzovi řekl, že banka Gazpromu bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění.

Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve čtvrtek oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů.

Síkela: Při zastavení dodávek plynu se musí udržet základní infrastruktura

Pokud Rusko přestane do Evropy dodávat plyn, musí se udržet v chodu základní infrastruktura, aby měli občané dostatek energie a tepla. To, že v takovém případě nebude možné udržet v chodu všechno, je zřejmě všem jasné, řekl dnes na jednání sněmovního hospodářského výboru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát podle něj pracuje s různými scénáři, aby byl připraven.

„My jsme se hrozně báli pátku, protože 1. dubna měla ruská společnost Gazprom zveřejnit nový model vypořádání za ceny energií. A my jsme věděli, že pokud budou trvat na platbě v rublech a budou trvat na tom, že si budou muset ti zahraniční odběratelé ten rubl nakupovat a budou jím muset fyzicky platit, tak jsme věděli, že na to Evropa nikdy nepřistoupí,“ uvedl dnes Síkela s tím, že toto riziko k 1. dubnu zatím nehrozí.

Odhady, co by se stalo s cenami energií na trzích, pokud by se zcela zastavily dodávky ruského plynu, jsou podle Síkely různé. „Někteří mluví o tom, že by ty ceny energií vyrostly na pětinásobek, někteří mluví o desetinásobku stávajícího stavu. Je to situace, která nikdy před tím nebyla, já si ten pětinásobek velmi dobře představit umím, ten desetinásobek, to už je velmi dramatický a velmi kritický scénář,“ uvedl Síkela.

Skokové zdražení cen energií se podle něj odrazí mimo jiné také ve výši kaucí, které například energetická firma ČEZ skládá na energetické burze. „V takovém případě nastává situace, že i ta povinnost složit tu kauci u té burzy pro ten ČEZ by znamenala navýšení třeba pětinásobně. To znamená ze 30 miliard korun bychom se dostali na 150 miliard korun,“ řekl Síkela. To je podle něj i pro velmi profitabilní firmu značný zásah.

„My umíme velmi dobře spočítat, kolik ten ČEZ může unést, ale třeba pět nebo šest miliard euro by nesl velmi těžko,“ uvedl Síkela. Vláda proto podle něj připravuje možné státní záruky, kdy by za část kauce ručil stát. „Tento instrument, který tady máme, tak nám v případě potřeby poslouží k tomu, aby velmi profitabilní firma nebyla vyloučena z obchodování na burze, nestala se insolventní, protože by se stát za ni nějakou formou postavil,“ řekl Síkela.

Podobné státní záruky připravuje pro dodavatele vláda také u záruk, které skládají u Operátora trhu s elektřinou (OTE). Výše záruk rostou s cenami energií. Dodavatelé záruky skládají buďto v peněžní podobě, nebo formou bankovní záruky. Ručení slouží pro případ, kdy by dodavatelé nemohli zaplatit za odebranou energii.

Skládání finančních jistot nebo bankovních záruk může být pro některé obchodníky podle Síkely problematické. Stát proto připravuje záruky, které bude poskytovat operátorovi trhu tak, aby nemuseli obchodníci skládat jistiny v plné výši. Z důvodu vysokých záloh se podle něj obchodníci dostávají do problémů s likviditou.

Státní záruky jsou podle Síkely součástí energetických opatření, které ve středu představila vláda. Poslancům dnes řekl, že například tento konkrétní bod ale nechtěl prezentovat novinářům. „Jsou to informace, které se pro veřejnost asi v tuto chvíli úplně nehodí,“ uvedl Síkela.

Zdroje: