Dnes je neděle 22. prosince 2024., Svátek má Šimon
Počasí dnes 1°C Slabé sněžení

Francouzská důchodová reforma vstoupila v platnost, chystají se další protesty

Francouzská důchodová reforma vstoupila v platnost, chystají se další protesty
Emmanuel Macron v katedrále Notre-Dame | zdroj: Profimedia

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal reformu důchodového systému. Následně byla zveřejněna ve sbírce zákonů, a vstoupila tak v platnost poté, co ji v pátek odkývala Ústavní rada. Nepopulární norma, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestovali a kterou většina obyvatel odmítá, především zvyšuje důchodový věk ze 62 na 64 let.

Důchodová reforma je jedním z legislativních pilířů druhého funkčního období prezidenta Macrona, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Proti reformě mobilizovaly opozice a odbory, které chtějí další velkou demonstraci uspořádat 1. května.

Část veřejnosti znovu vyšla do ulic už v pátek. Proti demonstrantům v Lyonu policie použila slzný plyn, v Nantes vodními děly rozháněla protestující, kteří se chtěli dostat k radnici. V Paříži, kde policie zatkla více než sto lidí, někteří demonstranti zapalovali popelnice a v Rennes podpálili i vstup do policejní stanice.

Francouzská Ústavní rada potvrdila platnost Macronovy důchodové reformy

Francouzská Ústavní rada, která je obdobou ústavního soudu, v pátek v zásadních bodech potvrdila platnost návrhu nepopulární důchodové reformy. Zároveň rada zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu.

Macron chce, aby se reforma začala uvádět do praxe do konce roku. Odbory a Macronovi političtí oponenti naopak slíbili, že budou pokračovat v tlaku na stažení reformy.

Členové Ústavní rady odmítli řadu vedlejších aspektů reformy, ale nezpochybnili její hlavní opatření, tedy zvýšení důchodového věku, uvádí se v tiskové zprávě rady. Ta konstatovala, že kroky vlády jsou v souladu s ústavou. Odmítla jen okrajová opatření na podporu zaměstnávání starších pracovníků, neboť ta podle rady do zákona o důchodové reformě nepatří.

Důchodová reforma je jednou z vlajkových lodí Macronova druhého funkčního období, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Proti reformě mobilizovaly odbory a opozice. V ulicích francouzských měst se v posledních měsících odehrávaly velké protesty často provázené výtržnostmi.

Vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová v reakci na rozhodnutí rady ujistila, že osud reformy ještě není zpečetěn. „Rozhodnutí Ústavní rady možná uzavřelo institucionální fázi, ale politický osud penzijní reformy nebyl zpečetěn. Poslední slovo vždy mají lidé, je právem lidí připravovat se na změnu u moci, která bude výsledkem této zbytečné a nespravedlivé reformy,“ napsala Le Penová na twitteru.

„Rozhodnutí Ústavní rady ukazuje, že ji více zajímají potřeby prezidentské monarchie než potřeby suverénních lidí. Boj pokračuje a musí nabrat síly,“ uvedl rovněž na twitteru lídr krajní levice Jean-Luc Mélenchon.

Ústavní rada rozhodovala o tom, zda je reforma v souladu s ústavou. Zákon mohla schválit jako celek, schválit ho s výhradami k některým částem, nebo ho zcela zamítnout. Pochybnosti budil mimo jiné způsob schvalování reformy, kterou vláda prosadila bez souhlasu dolní komory parlamentu. Macron tvrdí, že Francouzi musí pracovat déle, jinak se důchodový systém bude každý rok propadat do miliardových deficitů.

Zachování posunu odchodu věku do důchodu ze 62 na 64 let je vítězstvím prezidenta Macrona a vládu premiérky Élisabeth Borneové. Vláda chce, aby zákon nabyl účinnosti 1. září. „Ústavní rada rozhodla, že reforma je v souladu s naší ústavou. Text dospěl ke konci demokratického procesu. Dnes večer tu není žádný vítěz ani poražený,“ napsala v pátek na twitteru Borneová.

Nezávisle na rozhodování o samotné důchodové reformě dnes Ústavní rada zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu. Opozice předložila další návrh o vyhlášení referenda. Ústavní rada ho má přezkoumat na počátku května.

Macron ještě před rozhodnutím Ústavní rady pozval zástupce odborů na úterý na schůzku, ale odbory pozvání odmítly s poukazem na to, že prezident naopak odmítl jejich předchozí návrhy na schůzku. Odbory naopak vyzvaly k dalším hromadným protestům na 1. máje.

Zdroje: