Fiala to uvedl v reakci na vystoupení poslance Radka Vondráčka (ANO) při dnešních interpelacích. Odmítl jeho tvrzení, že kabinet chystá opatření omezující svobodu slova. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to potvrdil.

„Dezinformace se stávají i nástrojem boje v prezidentské kampani. Využívá je jak předseda hnutí ANO Andrej Babiš, tak kandidát SPD Jaroslav Bašta,“ uvedl ministerský předseda. Oba zástupci opozice by podle Fialy měli být jako ústavní činitelé schopni rozlišovat fakta od lží, a ty nešířit. Jako příklad uvedl leták ANO, jak Babiš zachrání občany před domnělými kroky vlády.

Faktem podle premiéra je, že jeho vláda zvýšila důchody nejvíce v historii, bude je během letošního roku zvyšovat znovu a žádné ohrožení seniorů nehrozí. Fiala dále uvedl, že růst inflace se v prosinci meziročně zastavil a že chystané úpravy ceny nezvýší, i když ANO tvrdí opak.

Vláda podle Vondráčka zneužívá dezinformací a „pod pláštíkem boje proti hybridním hrozbám“ realizuje opatření ohrožující svobodu slova. Kabinet se také podle něj snaží manipulovat s veřejným míněním a potlačit nepříjemné informace. Fiala to označil za velmi silná tvrzení a očekává, že je poslanec bude schopen prokázat. „Vláda žádnou svobodu slova neomezuje, žádné svobody se ani potlačovat nechystá,“ prohlásil premiér.

Babiš a koaliční politici si vyměňují žertovné memy se smyšlenou podporou | zdroj: Facebook

„Vám nepříjemné informace nejsou dezinformací,“ zareagoval na Fialovo vystoupení Vondráček. Premiér na to řekl, že tvrzení o vládní podpoře Babiše v prezidentských volbách nejsou nepříjemnou informací, ale lží. „I kdybyste tady vystoupil ještě desetkrát, tak to prostě nezměníte,“ dodal Fiala na Vondráčkovu adresu. Za lež označil poslancovo tvrzení také Rakušan, podle něhož ale žádný stát nemůže nemít ambici, aby zamezoval šíření lži. Sankcionovat lze podle ministra už dosud podle trestního zákona záměrné šíření nepravdivých informací o konkrétních osobách.

Lisková musí Richterové zaplatit 50 000 korun za šíření nepravdivého příspěvku

Nela Lisková musí místopředsedkyni sněmovny Olze Richterové zaplatit 50 000 korun za šíření nepravdivého příspěvku o výrocích Richterové. Dnes o tom pravomocně rozhodl odvolací pražský městský soud. Na svém profilu také žena musí zveřejnit omluvu.

Lisková podle verdiktu v roce 2019 opakovaně sdílela na facebooku nepravdivý příspěvek o tom, že Richterová chce, aby Česko dalo uprchlíkům byty. Richterová pak podle svých slov čelila kvůli tomuto příspěvku útokům na sociální síti, včetně výhrůžek zabitím. Lisková se k rozsudku vyjadřovat nechtěla, právník Richterové uvedl, že rozhodnutí vítá. Místopředsedkyně Sněmovny na twitteru uvedla, že peníze věnuje na dobročinné účely.

Olga Richterová | zdroj: Ladislav Křivan / MAFRA / Profimedia  

„Pokud jde o problematiku sdílení těchto hoaxů, těch evidentně nepravdivých informací, jako je to v tomto případě, tak myslíme, že je to někdy opravdu velmi nebezpečné. Vlastně ty stovky příspěvků, které jsme viděli, které tam umisťovali různí občané, z toho je evidentní, že to vyvolává velkou zášť, velkou nenávist a že to může být opravdu fyzicky nebezpečné a že se to opravdu může v tomto smyslu dotýkat osobně paní žalobkyně,“ uvedl předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad.

Odvolací senát dnes značnou část rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 potvrdil, zrušil ale například část rozhodnutí, podle kterého měla Lisková Richterové zaslat podepsanou omluvu. Podle soudu by to bylo nadbytečné ve chvíli, kdy musí omluvu zveřejnit. Řízení zastavil v části, která se týkala odstranění některých příspěvků a kterou vzal právník Richterové zpět. Příspěvky totiž již nejsou veřejně dostupné.

V příspěvku sdíleném Liskovou bylo spolu s fotografií Richterové uvedeno, že Richterová prohlásila, že Česko může v první vlně přijmout desítky tisíc uprchlíků a věnovat jim startovní byty pro mladé. Richterová uvedla, že nikdy nic takového nevyslovila. Obvodní soud loni v dubnu konstatoval, že Lisková sice nebyla autorkou příspěvku, ale šířila ho, aniž si tvrzení ověřila.

Lisková šíří na sociálních sítích opakovaně dezinformace, například o očkování. V roce 2016 také třeba sdílela podle serveru Blesk.cz na sociálních sítích lži o výrocích tehdejšího vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), které byly opět spojeny s migrační krizí.

Lisková také vedla spolek Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a vydávala se za honorární konzulku Doněcké oblasti na Ukrajině ovládané proruskými separatisty. Spolek byl v roce 2017 kvůli nezákonné činnosti zrušen soudem. V minulosti byla Lisková členkou ČSSD a později SPD.

Vnitro chystá zákon k omezení šíření obsahu proti národní bezpečnosti on-line

Ministerstvo vnitra chystá návrh zákona k omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost on-line. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v odpovědi na vystoupení poslance SPD Radka Kotena při dnešních sněmovních interpelacích. Zatím podle Rakušana existuje prvotní pracovní verze, o níž se debatuje například s právníky a odborníky na IT provoz.

„Zákon má chránit národní bezpečnost v on-line prostoru,“ řekl Rakušan. Šlo by podle něho třeba o případy, pokud by někdo vyzýval na internetu k obsazení parlamentu nebo k jinému obdobnému násilí proti jakékoli skupině obyvatel. „Nic víc (zákon) dělat nebude,“ zdůraznil.

Některá z veřejných institucí by dostala pravomoc v krajním případě nařídit, aby se taková informace přestala šířit, což by podléhalo soudnímu přezkumu ve zkrácené lhůtě, vyplynulo z Rakušanova vyjádření. Žádné postihy za šíření takových zpráv prvotní návrh podle něj neobsahuje. Zákon by se podle Rakušana netýkal šíření ‘běžných dezinformací’. „Tady nemůže mít žádný stát ambici, aby zamezoval šíření prostých lží,“ uvedl v odpovědi na následnou interpelaci Radka Vondráčka (ANO).

Koten mluvil v interpelaci nazvané ‚připravovaný zákon o dezinformacích‘ o cenzorském úřadu a o 50. letech minulého století, tedy o době nejsilnějších represích tehdejšího komunistického režimu. Rakušan ho žádal o příklady cenzury ze strany vnitra a poukazoval na to, že návrh zákona, jehož cíle přiblížil, jako takový ještě vůbec neexistuje.

V pátek by mohla sněmovna schvalovat vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line. Policisté podle ní budou moci přikázat českým i evropským pronajímatelům serverů pro webové stránky to, aby znepřístupnili teroristický obsah. Jde například o záběry teroristického útoku nebo záznamy poprav. Návrh zákona navazuje na nařízení Evropské unie o potírání šíření teroristického obsahu on-line.