Dnes je úterý 5. listopadu 2024., Svátek má Miriam
Počasí dnes 10°C Polojasno

Evropská komise varovala Slovensko před ohlášeným zrušením elitní složky prokuratury

Evropská komise varovala Slovensko před ohlášeným zrušením elitní složky prokuratury
Robert Fico | zdroj: TASR / Profimedia

Evropská komise dnes vyzvala Slovensko, aby upustilo od změn trestního zákoníku ve zrychleném řízení a od zrušení elitní složky prokuratury bez důkladného uvážení.

„Velký rozsah zamýšlených novelizací a četnost oblastí unijního práva, jichž se to týká, vyžaduje důkladnou a hlubokou analýzu. Proto žádáme slovenskou vládu, aby zatím zamýšlené úpravy nepředkládala, a zvláště aby se neuchylovala ke zrychlené proceduře bez náležitého a pečlivého projednání se zainteresovanými subjekty na národní a evropské úrovni,“ sdělila komise.

Nová slovenská vláda premiéra Roberta Fica dnes schválila návrh zrušit elitní složku prokuratury, která dohlíží na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů a také například korupčních kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). O rozhodnutí vlády novináře informoval Fico. Kabinet také navrhl snížil tresty za vybrané trestné činy a v některých případech i za korupci. Předlohu bez širší odborné debaty připravilo ministerstvo spravedlnosti.

Elitní složka prokuratury ÚSP (Úřad speciální prokuratury) na Slovensku funguje od roku 2004. Vláda chce, aby ÚSP zanikl už v polovině ledna příštího roku, žádá proto parlament o projednání předlohy ve zrychleném režimu.

Několik nevládních organizací, opozice i část médií už předem označily tyto záměry vlády za zásahy do právního státu či za Ficovu snahu zajistit sobě a svému okolí beztrestnost. Výhrady ke zrušení ÚSP a ke způsobu přípravy změn ohledně justice vyslovila v úterý prezidentka Zuzana Čaputová a dnes podle médií také rada prokurátorů.

Již čtyřnásobný ministerský předseda Fico ještě jako opoziční politik před vítězstvím své strany v zářijových předčasných volbách opakovaně kritizoval vyšetřování několika kauz z minulosti, kdy byla jeho strana u moci. Rozsáhlé zatýkání spustila slovenská policie v roce 2020 po porážce Směru-SD v tehdejších volbách a po odchodu Směru-SD do opozice. Několik desítek obžalovaných včetně různých činitelů či pracovníků policie a justice už bylo odsouzeno nebo čelí vyšetřování či obžalobě. Na soudní proces čeká například obžalovaný poslanec Směru-SD a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar.

Pokud vládní návrh schválí parlament, prokurátoři ÚSP zůstanou zaměstnanci prokuratury. Šéf ÚSP Daniel Lipšic, kterého Fico opakovaně kritizoval, ale přijde o nynější řídicí funkci. ÚSP je prakticky autonomní složkou slovenské prokuratury, vůči které má generální prokurátor jen omezené pravomoci. Ty ale vedení prokuratury dříve využilo ke zrušení obvinění v několika sledovaných kauzách; například loni zastavilo stíhaní Fica, někdejšího ministra vnitra a nynějšího ministra obrany Roberta Kaliňáka, dále Gašpara a ještě jedné osoby v souvislosti s podezřením ze zneužívání policie a finanční správy proti politickým oponentům Směru-SD v době, kdy byli Fico a Kaliňák u moci. Ještě před zrušením Ficova obvinění právě ÚSP neúspěšně žádal slovenskou sněmovnu, aby Fica v této kauze vydala k případnému vazebnímu stíhání.

„Děláme věci, které jsme ohlašovali před parlamentními volbami. Tento úřad nelze napravit, přispíval k porušování lidských práv. Zlo v podobě Lipšice musí skončit,“ řekl Fico po jednání vlády k návrhu na zrušení ÚSP.

Ministr spravedlnosti Boris Susko ještě před výzvou Evropské komise tvrdil, že změny nejsou zásahem do právního státu. Podle něj není důvod, aby se v této oblasti komise angažovala, protože jde o vnitrostátní legislativu. Přípravu změn zákonů v oblasti justice ale Bratislava podle něj konzultovala s EU.

„Jediný motiv je msta a zajištění beztrestnosti lidem blízkým Směru. Instituce má pozitivní hodnocení. Žádný nezávislý soud nekonstatoval, že úřad speciální prokuratury se podílel na honu na opozici či na selektivní spravedlnosti,“ řekl v reakci na rozhodnutí vlády šéf nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka. Dodal, že v záležitosti chce hnutí podávat ústavní stížnosti a obrátit se na evropské instituce.

Rada prokurátorů, což je na Slovensku nejvyšší výkonný orgán samosprávy žalobců, v prohlášení uvedla, že zrušení ÚSP by vedlo k oslabení boje proti závažné organizované kriminalitě a korupci.

Podle slovenského listu Sme by Evropská komise v případě vážných zásahů do fungování právního státu mohla vyvolat sankce proti Slovensku. Do sporu s EU se v souvislosti s dodržováním principů právního státu dostaly Maďarsko i Polsko.

Snížit by se podle nového návrhu měly trestní sazby za některé korupční trestní činy, dále drogovou či hospodářskou kriminalitu. Viníci by tak nově mohli v některých případech vyváznout s podmínkou. Podle Suska jsou trestní sazby na Slovensku příliš vysoké.

Prokurátoři ÚSP nyní podávají obžaloby v případech, ve kterých pak rozhoduje Specializovaný trestní soud. Jde nejen o korupční kauzy, ale také například o úkladné vraždy, teroristické a extremistické trestné činy či hospodářskou kriminalitu s velkou způsobenou škodou. Prokurátoři ÚSP dohlíželi také na vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, která v roce 2018 vyústila na Slovensku v politickou krizi a v rezignaci Fica na funkci premiéra. Nově by měli prokuraturu zastupovat u Specializovaného trestního soudu prokurátoři krajských prokuratur.

Vláda chce také změnou zákona zrušit stávající ochranu elitních policistů, kteří citlivé kauzy vyšetřovali a které nový ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok postavil mimo službu. Ve čtyřech ze sedmi těchto případů ale platnost ministrova rozhodnutí pozastavili soudci. Policisté totiž dříve získali status oznamovatele protispolečenské činnosti, který je chrání před personálními rozhodnutími zaměstnavatele bez souhlasu příslušného nezávislého úřadu. Nynější Ficova vláda přistoupila k personálním čistkám také v různých jiných institucích a úřadech.

Zdroje: