Eurovolby vyhrála ODS s náskokem před ČSSD

- Aktuality autor: red

Vítězem víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) se stala ODS, která s náskokem devíti procent porazila svého hlavního rivala, sociální demokracii. do EP už se dostali jen komunisté a lidovci.

Těsně před branami skončila Suverenita Jany Bobošíkové, které k překrocení pětiprocentní hranice bchybělo pár desetin. Relativně úspěšné strany byli ještě EDS s Janou Hybáškovou, Věci veřejné a Starostové a nezávislí, se kterými chce spoluprcovat Miroslav Kalousek. Naopak příliš neuspěla extremistická Dělnická strana s jedním procentem hlasů. ČSSD plánovala, že po drtivém vítězství v loňských krajských a senátních volbách ODS znovu porazí a triumf pak završí v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Průzkumy ovšem napovídaly něco jiného - při nízké volební účasti měla triumfovat ODS. To nakonec ČSSD ústy svého volebního manažera Jaroslava Tvrdíka den po volbách uznala. Tvrdík ale připomněl průzkum CVVM, který na stejném vzorku respondentů koncem května předpovídal, že v krajských volbách porazí ODS ČSSD o 8,5 a naopak ve sněmovních o devět procent vyhraje. Podle Tvrdíka se ukázalo, že průzkumům STEMa CVVM se dá věřit. ČSSD nedokázala zmobilizovat voliče k volbám do EP. ODS nakonec volilo 31,4 procenta a ČSSD 22,4 procenta lidí. Levice nebyla úspěšná ani v celoevropském kontextu, v EP posílí pravice. Kromě ODS a ČSSD se do EP dostali ještě komunisté a lidovci. KSČM získala 14,2 procenta a KDU-ČSL 7,6 procenta. Zejména pro lidovce to je po mnohaměsíčních vnitrostranických sporech a loňském neúspěchu v krajských a senátních volbách první výraznější úspěch po delší době. Komunisté potvrdili postavení třetí nejsilnější strany v zemi, ale volilo je méně lidí než před pěti roky a budou mít i méně europoslanců. Výsledek znamená 9 poslanců pro ODS 7 pro ČSSD, 4 pro komunisty a dva lidovecké. "Volby do Poslanecké sněmovny budou jiné - tematicky, ale také účastí voličů. To znamená, že ta prohra dnes bude vítězstvím zítra," reagoval na neúspěch ČSSD její předseda Jiří Paroubek. Maximálně spokojena byla ODS. Její šéf Mirek Topolánek o vítězství prohlásil, že ODS se znovu stala rovnocenným soupeřem sociálních demokratů. Dodal, že po neúspěchu v loňských krajských a senátních volbách potřebovala ODS přesvědčit voliče o tom, že se vyplatí ji volit. Euforii prý ovšem občanští demokraté nepodléhají. Spokojeni byli i komunisté a lidovci. Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf označil výsledek komunistů za přijatelný. Předseda lidovců Cyril Svoboda zase poděkoval voličům KDU-ČSL, kteří "se ukázali jistotou v nejistých časech". Debaklem skončily volby pro Stranu zelených (SZ) a menší mimoparlamentní strany, které nepřekročily pětiprocentní hranici. SZ dostala jen dvě procenta hlasů a její předsednictvo by už dnes mělo debatovat o tom, zda má stranu dále vést Martin Bursík. Z mimoparlamentních stran měla nejblíže ke zvolení koalice Suverenita v čele s europoslankyní Janou Bobošíkovou, které k zisku parlamentního zastoupení chybělo zhruba procento hlasů. K volebním urnám v Česku přišlo přes 28 procent voličů, zhruba stejně jako před pěti roky. Průměrná volební účast v sedmadvacítce byla rekordně nízká, volit šlo pouhých 43,24 procenta, což je zhruba o 2,2 procenta méně než před pěti lety, kdy odvolilo 45,5 procenta obyvatel EU. V některých zemích, třeba v Maďarsku, Británii a Nizozemsku, byly úspěšné extremistické strany.

Zdroje: ČTK