Unie sice nemá mít jednotnou sazbu dotací ani v budoucnu, ale každý farmář v EU získá záruku, že nedostane méně než určité procento z průměrné sazby pro celou EU. Součástí materiálu je také návrh na horní limit u přímých plateb pro velké farmy. Ten ovšem Česko dlouhodobě odmítá. 

Chmiel: Stejné dotace jako Francouzi mít nebudeme

Podle náměstka ministra zemědělství Juraje Chmiela z návrhu komise vyplývá, že ani po roce 2014 nebude mít český farmář stejně vysoké dotace jako například jeho francouzský kolega.

"Ty nůžky v dotacích, které dostávají zemědělci ve starých a nových členských zemích, by se ale měly dost zúžit," řekl pro zpravodajský kanál ČT24. Základ hlavní dotace by měl podle Chmielova vysvětlení být do budoucna stejný ve všech zemích EU.

Na tu mají navazovat nadstavbové platby, které se budou odvíjet například od tržní síly a produktivity jednotlivých členských států, ale také od klimatických podmínek nebo kvality půdy. "My stanovisko Evropské komise bereme jako dobrý základ k další diskusi," dodal náměstek. 

Odstranění historických rozdílů

"Jsem rád, že se přistoupilo k tomu, že se odstraní historické rozdíly mezi starými a novými zeměmi," řekl předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Dodal, že podrobnější stanovisko svaz vydá až poté, co bude znát detaily materiálu.

"Vítáme, že bude ukončeno přechodné období pro nové členské země a že v rámci přímých plateb dojde ke spravedlivějšímu vyrovnání, bez účasti 'soutěže' národních rozpočtů," uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Josef Stehlík. 

Průměrná sazba v evropské sedmadvacítce v současnosti činí 250 eur na hektar, tedy zhruba 6250 korun. Mezi starými a novými členskými státy, mezi nimiž je i Česko, ovšem panují obrovské rozdíly.

Řecko 500 eur na hektar, Lotyšsko jen 100

Zatímco Řekové získávají na dotacích až 500 eur (12.500 korun) na hektar, Lotyši například jen 100 eur (zhruba 2500 korun). "Současný systém má různá pravidla pro země EU 15 (staré členské státy) a EU 12 (nové členské státy), která nemohou po roce 2013 pokračovat," řekl eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos. Bližší podrobnosti neuvedl. 

Proti původním obavám českých zemědělců návrh neobsahuje úvahy o přechodném období, ve kterém by státy mohly dorovnávat platby z evropského či národního rozpočtu, což by v podstatě na několik let zakonzervovalo současný stav. 

Ministr zemědělství Ivan Fuksa v reakci na materiál komise uvedl, že bude během nadcházejících diskusí razantně vystupovat proti návrhu zastropování plateb. Návrh existoval již v minulosti, ale unie od něj ustoupila právě kvůli námitkám Čechů či Němců, kteří mají zemědělství ve východní části země tvořené právě velkými farmami. V Česku průměrná výměra farmy činí 84 hektarů, zatímco celoevropský průměr je 13 hektarů. 

"Zastropování extrémně poškodí české zemědělce"

"Zásadně nemůžeme přijmout otázku zastropování plateb. To je problém, který poškodí české zemědělce," uvedl Jirovský. Se stropem pro dotace velkým podnikům nesouhlasí ani hlavní tuzemská zemědělská nevládní organizace, Agrární komora, "Bude záviset silně na tom, jakým způsobem to bude uděláno," dodal Jirovský. Původní návrh podle něj totiž například zohledňoval, jak významným zaměstnavatelem velký podnik je. 

Stehlík naopak snahu o stanovení horního limitu plateb pro velké podniky chápe. Podíl velkých příjemců na celkových zemědělských podporách v rámci EU je totiž podle něj "nepříznivý".

ASZ sdružuje soukromě hospodařící sedláky, kteří v Česku obdělávají ve srovnání s velkými podniky menšinu zemědělské půdy. Farmy soukromých zemědělců jsou také zpravidla výrazně menší než hospodářství zemědělských společností a družstev. 

Celkově by měl být unijní rozpočet pro zemědělce podle předpokladů Evropské komise zachován po roce 2013 na zhruba stejné úrovni jako v současnosti. Farmáři nyní dostávají zhruba 55 miliard eur ročně, tedy téměř 1,4 bilionu korun, což je asi 40 procent celého rozpočtu EU.