Že neexistuje karma? Možná. Ale jistá žena je docela určitě přesvědčená o opaku. Řeč je o dámě, která pracovala ve velkém masokombinátu. Jednoho dne, kdy končila směnu, šla něco zkontrolovat do chladírny a při chvilce nepozornosti se dveře zavřely žena nemohla ven. Křičela a volala o pomoc, nikdo ji však neslyšel a nadešla chvíle děsivého uvědomění: Pokud bude v mrazáku zůstane, rána se nedožije. Po několika hodinách už se loučila se životem. Nakonec ale přišla záchrana – dorazil noční strážník, otevřel dveře a vysvobodil ji.

Příběh s pěkným koncem. Velmi zajímavé však je, že strážník z ničeho nic šel do skladu a kontroloval chladničku, ačkoliv to nemá v popisu práce. Ptala se ho proto, proč to udělal.

„Pracuji zde už nějakých 35 let. Každý den přicházejí a odcházejí desítky zaměstnanců, ale vy jste jedna z mála, kteří každé ráno pozdraví a každý večer se rozloučí. Spousta lidí se ke mně totiž chová, jako kdybych neexistoval. I dnes jste mě s úsměvem pozdravila a na konci směny mi došlo, že jsem vlastně neslyšel vaše obvyklé 'Nashledanou, uvidíme se zítra.' Věděl jsem, že něco není v pořádku a šel se porozhlédnout po továrně." 

Malá každodenní laskavost tak zachránila ženě to nejcennější, tedy její život. Vezměme si příklad, chovejme se k lidem s respektem a vstřícností. V dobrém se nám to vrátí.