Kolik by se tak celkem vybralo, úředníci zatím nespočítali. Reforma univerzit včetně zavedení školného je obsažena v programovém prohlášení vlády. Studenti a akademici ho ale ostře odmítli.

Nyní mohou studenti bezplatně o rok prodlužovat studium v bakalářském i následujícím magisterském programu, což by se mělo změnit. "Je asociální, že lidé, kteří nemají vysokou školu, platí ze svých daní tuto dobu," uvedl Dobeš. Nově by tedy mělo být zdarma jen šest semestrů bakalářského a deset semestrů magisterského studia.

Byly zavedeny studentské půjčky

"Vysoké školy by si samy stanovovaly výši poplatku (za překročení)," řekla Kateřina Savičová z ministerstva školství. Výše poplatku za prodloužení studia se už nyní liší fakultu od fakulty. Humanitní studia jsou obecně levnější než studia přírodovědy nebo techniky. Za prodloužení o víc než jeden rok zaplatí například na Univerzitě Karlově student fakulty sociálních věd 10.000 korun za semestr, student chemie nebo biologie 19.500. Mladý medik si pak za překročení doby studia musí připlatit až 23.500 korun za semestr.

Víc by měli připlácet i lidé, kteří studují více než jednu školu. Dosud se za další studium platilo zhruba 2500 korun. Podle ministra by teď ale měli tito studenti platit až 26.000 ročně, tedy normativ, který dostává škola na vzdělávání studenta od státu.

Původně se počítalo s maximální částkou školného 10.000 korun za semestr. Zároveň by byly zavedeny studentské půjčky. Za to ale Dobeše kritizovali studenti, opozice, ale i koalice a Věci veřejné. "Je to ústupek koaličním partnerům," přiznal Dobeš, proč změnil původní plán.

Čtěte také: Studenti ústecké filozofické fakulty zahájili Týden neklidu

Podle původního návrhu se mělo na školném vybrat asi šest miliard ročně. "V tuto chvíli přepočítáme, kolika studentů se týká to prodloužení. Já v tuto chvíli nechci střílet od boku, jestli je to třetina, čtvrtina, to bych nerad spekuloval. Každopádně tato částka, která bude v úrovni stamilionů, půjde navíc vysokým školám," dodal Dobeš. Odmítl tak, že by peníze vybrané od studentů měly nahrazovat snižování veřejných výdajů na vysoké školy.

Ve většině univerzitních měst dnes odstartoval takzvaný týden neklidu, kdy studenti protestují proti reformám. Odpůrci reforem se kromě školného bojí také omezování akademických svobod a propojování škol s podnikatelskou sférou a politikou.

Původně měly jít návrhy dvou reformních zákonů do vlády v březnu, kvůli výtkám legislativní rady vlády se ale projednávání minimálně o několik týdnů odloží. Reformy se připravují už osm let, kvůli nesouhlasu akademiků ale nikdy neprošly.