Míra důvěry českých občanů v EU dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 procenty, zatím posledním vrcholem byla doba počátku českého evropského předsednictví v roce 2009. Od tohoto roku však důvěryhodnost EU mezi českými občany oslabovala. Výjimkou bylo pouze krátkodobé zvýšení podílu důvěřujících loni, kdy v únoru unii důvěřovalo 42 procent Čechů.

Těch chyb jsou přece stovky, možná tisíce

Kde podle českých politiků dělá EU a kde udělali politici z Bruselu chybu? „Evropská unie v některých záležitostech příliš reguluje a je moc byrokratická. Ale hlavní chyba je u našich politiků, kteří unii jen kritizují místo toho, aby se snažili ji změnit k lepšímu a odstranit tato negativa. Členství v EU je pro nás stále velmi výhodné. Exportujeme tam 85 procent vývozu a dostáváme o 80 miliard korun víc, než odvádíme, a to jsme ze všech členských států v čerpání eurofondů nejhorší,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz vicepremiér, ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

„Těch chyb jsou přece stovky, možná tisíce. A není to chyba myšlenky spojené spolupracující Evropy volného trhu a pohybu. Volný trh je ovšem narušený desítkami tisíc regulací, z nichž má ale část svůj smysl a chrání spotřebitele, firmy a tak dále. Ovšem je tu podstatná část nepodstatných, často zbytečných regulací, které oprávněně lidi naštvávají. Není to jen pomazánkové máslo, ale třeba tlak na vysoké daně, které to pomazánkové máslo zdražují. Právě teď je ve sněmovně od Úsvitu novela zákona, která by osvobodila pozemky pod novostavbami od DPH tak, jak tomu bylo do konce loňského roku. Novela prý ale odporuje směrnici EU. A teď mi řekněte, co je to za přihlouplý nápad zdražovat výstavbu nových domů?“ řekl redakci předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.

Přijetí eura přináší povinný příspěvek 350 miliard korun Bruselu

To, že důvěra občanů v EU klesá, není podle prvního místopředsedy ODS a europoslance Jana Zahradila nic překvapivého. Současná podoba Evropské unie je podle něho pro občany nesrozumitelná.

„Moci v EU se chopili byrokrati, kteří nejsou schopni přiblížit unii občanům. Evropskou unii je proto třeba zreformovat. To předpokládá určitou úpravu základních smluv a určité rozvolnění, což by dávalo možnost se nezúčastnit některé komunitární politiky, pokud by státům nevyhovovala. EU je pro lidi těžko čitelná i z důvodu své malé akceschopnosti. Stačí se podívat na současnou krizi na Ukrajině,“ vysvětluje Zahradil.

Dalším příkladem nesrozumitelnosti EU je podle Zahradila jednotná měna euro. „V České republice nechce přijmout euro takřka 80 procent občanů a není se jim co divit. Naše podmínky vstupu do eurozóny se výrazně změnily od chvíle, kdy jsme se stali součástí Evropské unie. Dnes přijetí eura přináší mimo jiné také povinný příspěvek 350 miliard korun do společného záchranného fondu ESM, což tato vláda mimochodem před občany úspěšně tají. Čeští občané správně nechápou, proč by měli ze svých peněz platit dluhy nezodpovědných států, a proto bude ODS navrhovat, aby o vstupu do eurozóny bylo vypsáno referendum,“ dodal Zahradil.

Evropská komise velmi často podléhá lobbistickým tlakům

Podle ministra obrany Martina Stropnického z ANO bylo chyb několik a určitě se jich nevyvaroval ani Brusel. „Ale za hlavní příčinu tak malé podpory považuji systematickou a dlouhodobou negativní masáž ze strany některých našich politiků,“ vysvětlil ministr.

„Evropská komise velmi často podléhá lobbistickým tlakům a národním zájmům. EU neumí nalézt společný postup a velké státy si dělají na úkor těch menších svoji politiku. Zvolené řešení hospodářské krize nebylo šťastné a šlo na ruku bankám a finančnímu kapitálu. EU doposud nezvládla vysokou nezaměstnanost a sociální nerovnost. A tohle vše občané vidí, takže se vůbec poklesu popularity EU nedivím,“ podotknul místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.

Místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš vypočítává příčiny: za prvé vliv krize, za druhé odtržení od lidí, za třetí slabé společné politiky. „Posílení evropské demokracie a racionalizace společných pravidel může podporu zase zvýšit. Potřeba integrace je objektivní,“ dodal.

„Neschopní europoslanci a politici, především Barroso i Merkelová, předali moc strašně přeplaceným euroúředníkům. Aby byrokrati neztratili místa, obrovské platy a další hrozné a nesmyslné výhody, vymýšlí stále nové a stále hloupější regulace, dotace a prapodivná nařízení. Jako příklad lze uvést dávat hračky prasatům, normy na produkci vajec od slepic, předepsané zakřivení banánů a další a další blbosti. Za velké spolupráce se zelenými ´ekoteroristy´ devastují evropský průmysl, kde se výroba stává drahou díky všem novým nařízením EU, málo konkurenceschopnou a v konečném důsledku lidé přicházejí o práci a vše se stále zdražuje, hlavně energie. Pro další osud celé EU i lidí budou nynější volby velmi důležité pro nutnost výměny a náhrady starých neschopných europoslanců novými politiky, kteří rychle udělají konec řádění euroúředníků. EU se konečně musí naučit začít šetřit, přestat zbytečně utrácet a hájit podstatně lépe ekonomické zájmy i našich občanů. Teprve pak začnou občané EU věřit,“ myslí si senátor Vladimír Dryml.

Kde udělali soudruzi z Bruselu chybu? Ptákoviny. A ten eurozabiják Klaus...

„Za prvé EU řeší ptákoviny místo podstatných věcí. Za druhé Češi vždy hledají, na koho svést vlastní neúspěchy a teď je vhodným terčem EU. Za třetí nikdo neříká lidem o skutečných přínosech EU,“ domnívá se místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.

„Kde udělali soudruzi z Bruselu chybu? Brusel mi připomíná od reality odtržený ostrůvek lidí, kteří si z peněz svých daňových poplatníků zajistili přepychové podmínky existence a teď se usilovně pokouší navodit dojem, že pracují. A protože reálná práce, kterou by mohli ve prospěch našeho kontinentu a každého jednotlivého občana Evropské unie odvést, se nedaří, a co si budeme povídat, je pracná, vymýšlí si Brusel problémy, které neexistují – zářným příkladem je tvar banánů – a pak tyto imaginární problémy velice komplikovaně řeší,“ řekl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.

„Nemůžeme se pak divit, že se čim dál tím větší část veřejnosti od EU odvrací a přeje si, aby nám soudruzi alespoň přestali škodit, když už vůbec nepomáhají. Je smutné, jak perspektivní směr vývoje neumíme realizovat proto, že praktický zcela chybí efektivní demokratická zpětná vazba mezi přáními a potřebami voličů a tím, co se na úrovni EU ve skutečnosti řeší. Já se z takového stavu věci vůbec neraduji, věřím však, že ještě máme naději. Dostane-li se do Bruselu prostřednictvím demokratických voleb více energických a poctivých lidí, jako je jednička naší kandidátky Klára Samková, tak tamní zatuchlé prostředí rychle rozproudí. Koneckonců, toto je účelem europoslance – neposíláme ho tam proto, aby se přidal mezi tamní trafikanty,“ dodal Radim Fiala.

„To je neuvěřitelné dědictví po eurozabijákovi Klausovi. K tomu zvláštní zájem českých médií informujících výhradně o euromýtech, a ne o skutečném dění v evropských institucích. Český novinář je v Bruselu vzácností,“ myslí si europoslanec ČSSD Richard Falbr.

„Vysvětlení je dle mého vidění jednoduché. Občané přirozeně hodnotí svůj vztah k unii podle toho, co jim přináší, jak hájí či zabezpečuje jejich nebo národní zájmy. Podle výsledků má většina dotázaných pocit, že je EU příliš vzdálená jejich potřebám či jejich vnímání,“ říká poslanec KSČM Miroslav Opálka.

Pan Zaorálek může podat kladné hlášení. A to on rád

„To je divné, čím by to mohlo být? Vždyť přeci úředníci a politici z Bruselu chtějí pro nás jen to nejlepší a usilovně pracují pro naše dobro. Já myslím, že chyba je v nás, českých občanech. Že si toho bruselského dobra nevážíme,“ vyjádřil se ironicky senátor ODS Tomáš Jirsa.

„Vzhledem k tomu, co bruselští byrokraté vyvádí i vymýšlí, jak se díky nim dále z našich daní pakují neschopní a přitom pořád mocní finančníci, jakou mají zahraniční politiku, nu a co provedl s korunou geniální ´nadbankéř´ pan Singer, tak to zase není až tak špatný výsledek, ne? Naopak. Co by za 34 procent mnohé politické strany daly! Včetně té naší oranžové. Mne ta stále značná důvěra velmi nedůvěřivých Čechů v EU až zarazila. Pan Zaorálek může podat kladné hlášení. A to on rád. V Bruselu tak mohou oslavovat. Dokud se tam nedostanou europoslanci z ANO,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„EU má svou roli, ale Češi nejsou hlupáci, kteří chtějí ´sedět v koutě´ a čekat na drobky. Když dáváme, také něco chceme. Navíc EU v současném dění na Ukrajině opět ukazuje svou neschopnost, mediální manipulaci a v závěru prosazování zájmů pro silné státy EU. To vše lidé vnímají. Pokud jde o europoslance, jsou potřeba silné osobnosti a celková komunikace směrem k České republice. Kolik lidí u nás ví, kdo Českou republiku v Bruselu vůbec zastupuje, co se v Bruselu řeší, jaké směrnice se připravují a schvalují a hlavně, jak se tato rozhodnutí dotknou peněženek lidí u nás,“ říká poslanec Úsvitu Marek Černoch.

„Málo se vysvětluje ekonomický přínos našeho přístupu na více než půlmiliardový trh EU, což nám přináší tisíce pracovních míst. Za zásadní však v těchto dnech považuji naši pevnou integraci v EU z důvodu měnící se zahraničně bezpečnostní situace,“ říká místopředsedkyně TOP 09 a poslankyněHelena Langšádlová.

Naši lidé nestojí o nadvládu z Bruselu

„Naši lidé nestojí o nadvládu z Bruselu, chtějí Evropu otevřenou a bez překážek. Možná také pochopili, kolik navíc musí zaplatit za elektřinu kvůli bláhovým plánům Angely Merkel na potírání globálního oteplování. Až věrozvěstové evropské federace vyženou z EU veškerou výrobu, jako se jim to pomalu daří v ocelářství, bude po jednotě i po zbytku nadšení z evropské politiky. Jediná naděje Evropy v dnešním vysoce konkurenčním globálním prostředí je liberalismus, ekonomika bez nesmyslných regulací a zátěží,“ říká senátor ODS Jiří Oberfalzer.

„Je to spíš důsledek populismu naší politické reprezentace. Je pohodlné se vymlouvat na Brusel. My nic, to ti byrokrati v Bruselu. Na druhé straně je to i důsledek mnohdy nepodstatných věcí, které EU řeší,“ míní místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.

„Příčin klesající podpory EU je víc. Za prvé, s ekonomickou a dluhovou krizí zmizelo kouzlo ekonomické prosperity. Za druhé, EU si s dluhovou krizí neví rady a hledá řešení, která dobře známe z dob Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Struktury EU jsou rovněž málo čitelné, často odtržené od reality. A jak ukazuje Krymská krize, je EU díky svým ´vůdcům´ velmi slabá v kontextu globální politiky a ekonomiky. Je možné říci: ´Brusel´ se odtrhl od lidí a uzavřel se ve svém skleníku a vymýšlí tam své teorie, které bohužel někdy uvádí v život. Také nikdy nezapomenu na opakovanou větu některých čelných představitelů EU: ´Musíme občany naučit milovat EU.´ Obdobnou větu jsem slýchával 40 let a dost mě mrzí, že to říkají vážně i v těchto letech demokracie,“ uvedl místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.

„Domnívám se, že hlavním důvodem tak malé důvěry je především postoj exprezidenta Klause, politiků ODS, TOP 09, televize, tisku. Velký podíl nedůvěry spatřuji také v závislosti politiky EU na USA. EU není politicky ani hospodářsky samostatná. Nemá svou armádu a ve všem se jen podřizuje jmenované velmoci. Nedostatečně se prezentuje finanční podpora EU naší republice, která má a ještě bude mít pro ČR zásadní význam,“ tvrdí poslanec Úsvitu Augustin Andrle.

Projekt EU jde ke dnu

Senátor za ODS Zdeněk Schwarz míní, že chyby dělá EU a její politici již téměř ve všem. „Od chvíle, kdy začali diktovat a omezovat, šel projekt ke dnu. Poté některá zásadní rozhodnutí, například řešení krize v Řecku a podobně, jen podtrhují špatnou politiku EU. A plejáda nesmyslných nařízení a přebujelý aparát nebo zbytečná dvě místa minimálně využitá. To vše je jednoznačné plýtvání prostředky. A tak bych mohl vypichovat i další negativa. Osobně jsem byl rozladěn, když jsem v Evropském parlamentu zjistil, že se nehlasuje a neeviduje se hlasování poslanců, že to je jen formalita,“ kritizuje EU senátor.

„Možná dělají chybu politici z Bruselu, jak říkáte, nicméně si myslím, že hlavní problém je v převažující negativní prezentaci EU u našich politiků a hlavně v našich ´objektivních´ médiích,“ reagoval poslanec ČSSD František Adámek.

„Důvěra českých občanů k EU je nízká z toho důvodu, že se tam schvaluje často nesmyslná politika, například boj s globálním oteplováním. A druhým důvodem je skutečnost, že česká média celou evropskou agendu zcela ignorují a veřejnost tedy prakticky nic o evropské politice neví. Z nevědomosti následně plyne nedůvěra,“ míní europoslanec ODS Hynek Fajmon.

„EU je v České republice neustále prezentována jako nějaká byrokratická superinstituce, která nemá nic jiného na práci než vymýšlet nesmyslné předpisy a brát lidem svobodu. Po takovéto mnohaleté euronegativní masáži není divu, že většina populace tomuto vidění světa podlehne. Prospěšnější by bylo ale položit si třeba otázku, proč takto negativně nevidí EU například Němci či Slováci, Španělé nebo Rumuni, případně další evropské národy. Zřejmě neměli své Klause ani ódéesáky,“ domnívá se europoslanec ČSSD Libor Rouček.

V Bruselu neprobíhá klasický politický konflikt

Kde udělala EU a politici z Bruselu podle lídra kandidátky KDU-ČSL do Evropského parlamentuPavla Svobody chybu? „Předesílám, že otázku považuji za nepřesně položenou, protože ´Brusel´ a EU nejsou cizí entity, ale i naši zástupci v orgánech EU. Odmítám ´my, Češi versus oni - EU´: My jednáme v unii, ne s unií,“ podotknul na úvod Svoboda.

Příčin nepopularity EU je podle Svobody více. „První bude nedostatek informací, ani veřejnoprávní média neinformují vyváženě a soustavně o výsledcích práce unijních orgánů. S tím souvisí i velmi nízký počet českých novinářů akreditovaných u EU (statistiky lze dohledat na Euroskop.cz),“ vysvětluje Svoboda. Druhou příčinou podle něho může být nezajímavost Bruselu, kde neprobíhá klasický politický konflikt, zajímavý pro média, respektive probíhá poměrně skrytě.

„Třetí příčinou může být, že zatímco neúspěchy EU, například zavádění spořících zářivek, jsou zřetelně prezentovány jako selhání Bruselu, úspěchy unijní integrace si přisvojují domácí politici jako svoje vlastní, například prodloužení záruční doby u výrobků. Z výše uvedeného vyplývá, že ani naše kolektivní rozhodnutí v rámci EU nejsou bez viny. Konečně ale jsou to i očekávání lidí od EU v oblastech, kde EU nemá žádné či omezené pravomoci: Například otázky zaměstnanosti či sociální otázky jsou v naprosté většině v pravomoci členských států, přesto občané nerozlišují, co EU může a nemůže. Ekonomická krize, kterou EU nezpůsobila, toto vnímání lidem ještě více ztěžuje,“ uzavřel Svoboda.

Mezi lidmi, kteří mají v EU důvěru, jsou dle průzkumu STEM nejčastěji zastoupeni lidé, kteří jsou pro integraci EU, nesmí však ohrozit českou národní suverenitu. Naopak mezi lidmi, kteří EU nedůvěřují, je tento názor zastoupen čtvrtinovým podílem. Čtvrtina nedůvěřujících si rovněž myslí, že Evropská unie by měla zůstat především ekonomickou unií s volným pohybem osob a zboží, další čtvrtina z nich se domnívá, že EU by bylo nejlepší zrušit. Průzkum se uskutečnil od 5. do 10. února.