Další dějství asijské tahanice o Barbie: Filipíny film povolí, ale s rozmazanou spornou mapou
Filipínští cenzoři povolili promítání filmu o Barbie v místních kinech. Požádali ale hollywoodské studio, aby nechalo rozmazat čáry na pestrobarevné mapě světa, které údajně zobrazují čínské nároky na Jihočínské moře včetně oblasti u vietnamského pobřeží.
Vietnam již kvůli sporné mapě první hraný film o panence z hračkářského impéria Mattel zakázal. Filmová společnost Warner Bros se brání a mapu, která se ve snímku objeví, označila za „bezvýznamnou dětskou čmáranici“.
Panenka Barbie se už dříve objevila v animovaných filmech, ale nikdy v celovečerním hraném snímku. Režie hollywoodské komedie s Margot Robbieovou a Ryanem Goslingem v hlavních rolích se ujala Greta Gerwigová, která spolu s partnerem Noahem Baumbachem napsala i scénář. Na Filipínách by měl mít film premiéru 19. července, o den později se objeví také v českých kinech.
Filipínská vládní komise, která se zabývá hodnocením filmů, snímek o Barbie podle britského listu The Guardian zkontrolovala hned dvakrát a veškeré sporné záležitosti konzultovala i s experty na zahraniční vztahy a právo. Nakonec se rozhodla, že umožní, aby byl snímek promítán.
Cenzoři se filmem začali zabývat minulý týden poté, co Vietnam oznámil, že jeho promítání zakázal. Podle asijské země je na mapě, která se ve snímku objeví, znázorněna přerušovaná čára ve tvaru písmene „U“, jíž si tradičně Peking nárokuje zmíněné moře bohaté na zdroje.
Filipínští cenzoři po pečlivém zkoumání dospěli k závěru, že na kreslené mapě kritizovaná čára není. „Mapa znázorňuje Barbiinu vymyšlenou trasu ze Země Barbie do skutečného světa a jde o nedílnou součást příběhu,“ uvedli cenzoři. Přesto ale požádali hollywoodské studio, aby kontroverzní čáry na mapě „rozmazalo“.
Společnost Warner Bros zatím na filipínskou žádost nereagovala, již dříve ale uvedla, že „jde o dětskou čmáranici“ a nemá jít „o žádné prohlášení“.
Peking považuje za své téměř celé Jihočínské moře a u jeho útesů buduje umělé ostrovy, na kterých zřizuje letištní dráhy a další zařízení, která mohou sloužit civilním, ale i vojenským účelům. Čínské nároky neuznal v roce 2016 mezinárodní rozhodčí soud v Haagu, Peking však oznámil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit. Na různé části Jihočínského moře vznášejí nárok Vietnam, Filipíny, Brunej, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wan a Japonsko.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.12.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,100 | 25,180 |
USD | 24,000 | 24,120 |