volby

Brazílie ve druhém kolem rozhoduje o novém prezidentovi. Rozhoduje mezi současnou hlavou státu Dilmou Rousseffovou ze Strany práce a jejím vyzyvatelem, sociálně demokratickým senátorem Aéciem Nevesem. Mírnou favoritkou je Rousseffová, která v prnvím kolem získala 42% hlasů.

Koaliční jednání v německé spolkové zemi Durynsku dospěly do finále. Koalici zde vytvoří postkomunisté z Die Linke (Levice) se Zelenými a sociálními demokraty z SPD. Prvním postkomunistickým zemským premiérem v Německu se tak stane lídr Levice Bodo Ramelow.

Nová belgická vláda složená ze zástupců čtyř politických stran v sobotu složila přísahu do rukou krále Philippa a ujala se tak moci téměř pět měsíců po parlamentních volbách. Středopravý kabinet vede osmatřicetiletý šéf valonských liberálů Charles Michel, který je nejmladším premiérem země od roku 1840. Součástí vlády jsou poprvé v historii vlámští separatisté. 

Bulhaři v neděli vybírají v předčasných parlamentních volbách nový parlament. Hlasování, které se koná již podruhé během dvou let, má ukončit politickou krizi. Za poslední dva roky se v této zemi zmítané hospodářskými problémy vystřídaly už čtyři vlády. Očekává se vítězství středopravé strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) někdejšího premiéra Bojka Borisova, který ale většinu zřejmě nezíská. 

Dlouholetý starosta Berlína Klaus Wowereit patří tak trochu k symbolům tohoto populárního města. Zapsal se nonšalantním stylem, ležérními postoji a také řadou hlášek. Berlín je chudý, ale sexy, prohlásil kdysi a mnozí obyvatelé hlavního města Německa si to vzali za své. Wowereit je ovšem také zatížen řadou skandálů. V srpnu ohlásil rezignaci, jeho nástupce vybírá SPD v korespondenčním hlasování.

Hongkong právě zažívá největší nepokoje od roku 1997. Desetitisíce lidí vyšlo do ulic protestovat za plně demokratické volby. Protesty se zatím obešly bez násilností. Studenti, kteří tvoří největší část demonstrantů, předali vládě své požadavky. Mezi nimi je i například odstoupení vůdce Leung Čchun-jinga. Pokud vláda nevyhoví, hrozí lidé tzv. občanskou neposlušností.

Ukrajincům přebývajícím na ruském území nebude stát nijak bránit v účasti v mimořádných parlamentních volbách. Naopak se v Rusku otevře šest hlasovacích místností a bude zajištěna bezpečnost účastníků, tvrdí Moskva. Mimořádné parlamentní volby se na Ukrajině uskuteční 26. října.

Proruští separatisté připravují sporné volby. Na konci listopadu se má rozhodnout, jaké politické uskupení odtrženou část země povede. Ukrajinská vláda s těmito kroky razantně nesouhlasí. Separatisté ovšem oznámili, že v samozvaných republikách oficiální ukrajinské volby neproběhnou. V Kyjevě tak připravují své vlastní.