Slovo kyborg proniklo v posledních letech ze stránek vědeckofantastických románů do reálného života. Stále častěji můžeme slyšet o mechanických náhradách končetin, očí, částí vnitřního ucha nebo dokonce vnitřních orgánů. Pravda, tyto "náhražky" svojí funkčností dosud nepřevyšují původní organické součástky, ale nemusí to trvat dlouho, a budeme se bavit o augmentaci neboli vylepšení lidského těla. Co ale vylepšení jiných druhů? Jako první člověka napadnou psi, možná další užitečná zvířata. S převratnou myšlenkou ale nedávno přišel tým švédských vědců – rozhodli se elektronicky "vylepšit" rostliny. 

Ačkoli se to při pohledu z české kotliny může zdát zvláštní, drtivá většina obyvatel naší planety vyznává tu či onu náboženskou víru. Za nábožensky založené se považuje zhruba 5,8 miliardy lidí, tj. celých 84 procent světové populace. Představitelé prakticky všech významných náboženství rádi zdůrazňují, že jsou jejich ovečky štědřejší, spravedlivější a vůbec morálně nadřazenější - když už ne přívržencům jiných náboženství, tak rozhodně ateistům s jejich podezřelými mravy. Obvykle to však není ničím víc než pouhým osobním přesvědčením samotných věřících. Ověřit to je otevřenou výzvou pro evoluční psychology.

Příroda umí někdy překvapit i ostřílené přírodovědce. Stejně tak i nejzkušenější lékař občas narazí na případ, který ho donutí údivem zvednout obočí. Když se ale oba faktory spojí, je zaděláno na opravdovou senzaci. O jednom z takových případů referuje článek v posledním čísle lékařského časopisu New England Journal of Medicine. Tasemnice dětská v těle muže s oslabenou imunitou podlehla rakovinnému bujení, které se následně rozšířilo i do těla hostitele a během pár měsíců ho zabilo!

"Publikuj nebo zhyň! (Publish or perish!)" praví známá vědecká zásada, na kterou si po roce 1989 musejí stále více zvykat i čeští vědci. Jenže dostat se do prestižních vědeckých časopisů je tvrdý oříšek - trvá to příliš dlouho a výsledek není vůbec jistý. Žijeme ale v otevřené éře internetu a tak se stále více rozmáhá fenomén "open acces" publikací. Co to je a jaká úskalí to přináší jak vědcům, tak laické veřejnosti?

Vysocí lidé to mají v životě jednodušší. Výzkumy opakovaně dokázaly, že dosahují v průměru vyššího vzdělání, jsou sebevědomější, úspěšnější, spokojenější, méně stresovaní a vydělávají víc peněz než jejich kolegové s průměrnou či podprůměrnou výškou. Nicméně, jak už to tak bývá, nic není zadarmo. Již z dřívějších studií vyplynulo, že mohou být náchylnější k některým chorobám. Rozsáhlý, v odborném tisku dosud nepublikovaný, švédský výzkum nyní ukázal, že vysocí lidé mají výrazně vyšší riziko, že se u nich za jejich života rozvine některý druh rakoviny.

Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.

Stačí se zadívat na hejna ptáků, která právě migrují do teplých krajin, aby člověku došlo, že tito opeřenci musí oplývat důmyslnými způsoby navigace. Jedním z nejdůležitějších smyslů, které při svých cestách využívají, je i vnímání magnetického pole. To, že se chovají, jako by měli v hlavě kompas, potvrdily i experimenty. Ba co víc, touto schopností se mohou chlubit i velcí savci a řada dalších živočichů. Přesto až do nedávna zůstávalo záhadou, jaké buňky jsou za vnímání magnetického pole zodpovědné a jak to dělají.

Méně než šest hodin denně spí podle průzkumů zhruba třetina lidí. Tento trvalý nedostatek spánku může podle Britské spánkové rady vést k celé řadě zdravotních problémů počínaje cukrovkou, obezitou či onemocněním srdce. Riziko předčasné smrti se tak zvyšuje až o 12 procent, píše britský The Independent.