Věda

Indie chce podle premiéra Manmohana Singha vyslat příští rok k Marsu vlastní vesmírný letoun, který by měl představovat velký skok pro vědu a technologii země. Zprávu dnes přinesl britský server The Guardian.

Tým psychologů z University of Waterloo učinil zajímavý objev. Sedíte-li na vratkém nábytku, rozhodujete se více na jistotu. Informaci přinesl britský týdeník The Economist.

Americký vědec Philip Low studuje mozkové vlny britského astrofyzika Stephena Hawkinga. Chce vytvořit zařízení, které by snímalo Hawkingovu mozkovou aktivitu a převádělo ji na slova, což by umožnilo astrofyzikovi lépe komunikovat s okolním světem, uvedl server BBC News. Hawking je zcela ochrnutý a už nyní může mluvit jen díky přístrojům.

AKTUALIZOVÁNO. Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) objevili novou subatomární částici. Podle agentury Reuters by to mohl být Higgsův boson, tedy částice, která by podle vědců měla vysvětlovat, jak získaly ostatní částice hmotnost.

Dinosauři prý přece jen mohli být teplokrevní. Jeden z hlavních argumentů pro jejich studenokrevnost, totiž že růst kostí těchto vyhynulých plazů byl odlišný od růstu kostí u savců, nyní vyvrátili badatelé z univerzity v Barceloně. Z jejich studie v odborném časopise Nature dnes citovala agentura DPA.

Před dravými ptáky, do doby před zhruba 150 miliony lety, oblohu ovládali obrovští brouci s rozpětím křídel přes 60 centimetrů. Ptáci je pak donutili k menšímu vzrůstu, tvrdí američtí vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Studie se opírá o fosilní nálezy.

Vědci a inženýři hned v několika státech USA se snaží vyvinout méně hlučné povrchy silnic. Experimentují s gumou, asfaltem a štěrkem. Výsledky jsou ale smíšené. Některé alternativy současných povrchů silnic jsou příliš nákladné a vyžadují více oprav. Jiné pokusné povrchy se zase časem rozbijí. Jsou tak nakonec hlučnější, než tradiční asfaltové a betonové silnice, které měly nahradit, napsal deník The Wall Street Journal.

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) posvětila rozdělení peněz pro vědu ze státního rozpočtu. Akademie věd přijde v roce 2013 ve srovnání s letošním rokem o 270 milionů korun. Dnes to řekl člen rady Karel Oliva. Předseda akademie Jiří Drahoš s rozhodnutím rady nesouhlasí.